Letadlo s hlavou katolické církve, jejím početným doprovodem a novináři odstartovalo z římského letiště Fiumicino krátce po ranní 09:00 SELČ. „Je to cesta pokání,“ řekl papež novinářům ve svém tradičním komentáři na začátku letu a vyzval k modlitbám zejména za starší lidi a prarodiče.
Na letišti v hlavním městě provincie Alberta na Františka čekal kanadský premiér Justin Trudeau, církevní hodnostáři a zástupci domorodých národů. S těmi má papež strávit značnou část příštích dvou dní, mimo jiné plánuje setkání s komunitami Métisů a Inuitů. Program šestidenní návštěvy jej kromě Alberty zavede také do Québecu a Nunavutu.
Papež František nemá na neděli naplánované žádné oficiální akce, aby měl čas na odpočinek před pondělním setkáním s přeživšími poblíž místa bývalé rezidenční školy v Maskwacis, kde by měl přednést omluvu. Tam se papež také setká se zástupci Métisů, Inuitů a dalších domorodých národů.
Podle agentury Reuters to ovšem bude také zkouška papežova zdraví. Již dříve musel zrušit cestu do Demokratické republiky Kongo a Jižního Súdánu kvůli problémům s kolenem, které ho nedávno donutily k používání kolečkového křesla a hole.
Papež František se poprvé ukázal na veřejnosti na invalidním křesle |
V letadle, jímž s novináři cestoval z Říma do Kanady také uvedl, že si přeje navštívit válkou zmítanou Ukrajinu. „Mám velkou touhu jet do Kyjeva,“ sdělil jim. Dále také dodal, že se chce pokusit ukončit pět měsíců trvající válku, kterou podle svých slov opakovaně odsoudil, píše Reuters.
Nejsem proputinovský, ale válka na Ukrajině není černobílá, prohlásil papež |
Katoličtí duchovní a misionáři se desítky let podíleli na asimilačním programu určeném původní obyvatele Kanady, který odloučil od rodin na 150 000 dětí. Až 6 000 dětí kvůli tvrdému zacházení v internátních školách zemřelo, zhruba tři čtvrtiny z asi 130 internátních škol provozovala katolická církev.
Kanadský školský systém takto fungoval od 19. století až do 90. let minulého století a o obrovském dopadu na domorodou komunitu se ví dlouho. Vyšetřovací zpráva kanadských úřadů z roku 2015 označila systém, který vynucoval odloučení dětí od rodičů, za „kulturní genocidu“.
Loni se ale o dětském utrpení začalo znovu mluvit poté, co se našly ostatky 215 dětí v bývalé katolické internátní škole pro domorodé děti v kanadské Britské Kolumbii.
Papež se letos v dubnu za podíl církve na dlouhodobém strádání dětí a rodin omluvil, když ve Vatikánu přijal zástupce kanadských domorodých národů. Nyní vyjadřuje naději, že jeho „pouť pokání“ přispěje k „již zahájené cestě usmíření“.
