„Musíme zajistit bezpečné prostředí pro naše občany,“ řekl Chán k návrhu zákona, který představil ministr spravedlnosti na zasedání vlády ku příležitosti Šestnácti dní aktivismu proti genderově podmíněnému násilí. Mezinárodní kampaň zaměřená na násilí páchané na ženách a dívkách začala 25. listopadu a končí 10. prosince, uvádí indický server scroll.in.
Někteří ministři též požadovali, aby pachatelé znásilnění byli veřejně věšeni. Ministr spravedlnosti to odmítl jako neislámské a neústavní řešení. Návrh zákona ještě není oficiálně schválený, musí projít parlamentem a získat podpis prezidenta.
Pákistánská ministryně pro lidská práva Širín Mazariová uvedla, že návrh zákona zahrnuje zřízení zvláštních soudů nebo „krizové buňky“ pro oběti sexuálního násilí. Rozšíří též definici znásilnění o hromadné znásilnění a znásilnění transgenderového člověka.
V návrhu zákona je přítomen i zákaz kontroverzní praktiky „dvou prstů“. Doktoři zkoumají, zda nemá žena porušenou panenskou blánu a zda tedy opravdu byla znásilněna. V mnoha případech na základě testů policie odmítla stížnosti zneužitých žen s tím, že se chovaly promiskuitně. Některé dívky též přiznaly, že spíše než znásilnění jejich rodiny řešily,že už nejsou panny.
V tradičně konzervativní muslimské společnosti sexuální zločiny ženy často vůbec nehlásí, protože se bojí společenského stigmatu a odsouzení. Zneuctěné ženy jsou osočovány, že svým „prostopášným“ či nevhodným chováním sami pachatele ponoukly k jeho činu.
Chán zdůraznil, že úřady zajistí anonymitu obětím, které budou proto moci bez obav registrovat své stížnosti. Nová legislativa podle něj bude transparentní a s jasnými, striktně vyžadovanými pravidly. Vzhledem k vážnosti tématu by měla být co nejrychleji přijata, dodal.
Trest smrti za znásilnění. Bangladéš podpořil svou verzi hnutí MeToo |
Vláda s novým návrhem zákonem reagovala na masivní veřejné pobouření, které vyvolalo zářijové hromadné znásilnění ženy u dálnice. Matce dvou dětí došel na silnici nedaleko Láhauru benzín. Zavolala telefonicky policii a požádala o pomoc. Než ale policisté přijeli, dorazili dva ozbrojení muži, vyvedli ji i děti z auta a ženu znásilnili u silnice.
Hlavní vyšetřovatel Umar Šejk prohlásil, že si za to může oběť sama, protože neměla jet autem v noci a měla zvolit rušnější silnici. Rozhněvané pákistánské ženy uskutečnily několik velkých protestů napříč zemí, na kterých vyzývaly vyšetřovatele k rezignaci. Šejk se omluvil.
Premiér po incidentu vyzval k pověšení nebo chemické kastraci pachatelů sexuálních činů. Později připustil, že veřejné věšení by mohlo poškodit Pákistán v očích mezinárodních partnerů. Vyslovil se proto pro chemickou kastraci, aby násilníci „nemohli nic udělat v budoucnu.“
On sám byl v roce 2017 nařčen bývalou členkou jeho strany Pákistánské hnutí za spravedlnost (PTI), že se dopustil sexuálního harašení. Premiér to odmítl. Stanice Deutsche Welle podotýká, že PTI vedlo proti ženě sociální kampaň, ve které ji obviňuje z „politické agendy“.
Pákistán je hodnocen jako jedna z nejnebezpečnějších zemí pro ženy. Podle vládních statistik dochází každý den k alespoň 11 případům znásilnění. Za posledních šest let došlo v Pákistánu k více jak 22 tisícům případů znásilnění. Jelikož většina incidentů není hlášena, úřady odhadují, že finální číslo může být až šedesát tisíc.
