Zatímco majetek miliardářů se loni každý den navýšil v průměru o 2,5 miliardy dolarů (56 miliard Kč), tedy meziročně o 12 procent, chudší polovina světové populace tratila 11 procent, tedy půl miliardy dolarů denně. Nejbohatších dvacet šest lidí tak nyní vlastní stejný majetek, jako „spodních“ 3,8 miliardy lidí na planetě.
Propast mezi bohatými a zbytkem světa se opět zvětšila, varuje charita |
V důsledku rapidně rostoucí nerovnosti se počet miliardářů, jejichž majetek je třeba sečíst aby dosáhl součtu bohatství poloviny planety, každoročně snižuje. V roce 2017 to bylo 43 lidí, v jemu předcházejícím roce 61 lidí. Podle Oxfamu může za nepříznivý vývoj fakt, že státy po celém světě v uplynulých desetiletích snižovaly daně bohatým a korporacím.
„Chudí trpí dvojnásobně – nemají přístup k základním službám a zároveň platí vyšší daně,“ uvedla výkonná ředitelka Oxfamu Winnie Byanyimová. „Když vlády nevybírají daně od bohatých, převádějí daňové břemeno na chudé, například prostřednictvím daně z přidané hodnoty,“ vysvětluje Byanyimová.
Oxfam proto volá po silnějším a efektivnějším zdanění velkých firem a bohatých a také po větších investicích do veřejných služeb, především do zdravotnictví. Veřejné služby jsou podle zprávy, kterou Oxfam zveřejnil před začátkem Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu, dlouhodobě podfinancované.
Chudí na bohaté doplácejí v Etiopii i Británii
Celosvětově jsou sociální nerovností obzvláště ohroženy ženy. V globálním průměru muži loni vlastnili o 50 procent více majetku. Dívky jsou ze škol odebírané, pokud si rodina nemůže dovolit poplatky za všechny děti nebo pokud je zamýšlí provdat.
V Česku je větší nerovnost mezi ženami a muži než v Ugandě a Bangladéši |
Ženy také kvůli neplaceným činnostem, jako je péče o děti a starší lidi, které na ně dosud téměř výhradně spadají, mají méně času se politicky angažovat. To pomáhá udržovat stávající hospodářský systém vytvořený muži a pro muže, vyvozuje Oxfam. Globální hodnota neplacené domácí práce se v současnosti odhaduje na 10 bilionů korun ročně, tedy na 43násobek ročního obratu společnosti Apple.
Z výzkumu dále vyplývá, že pouhé jedno procento majetku šéfa Amazonu a nejbohatšího muže světa Jeffa Bezose odpovídá celému zdravotnickému rozpočtu Etiopie, země se 105 miliony lidí.
Nerovnost ale nehledejme pouze mezi prvním a třetím světem. Nejchudších 10 % Britů platí vyšší daně nežli 10 % nejbohatších lidí v zemi. Pakliže započteme všechny daně včetně spotřební, chudí Britové odevzdají státu 49 % ze svého příjmu, zatímco ti nejbohatší pouze 34 %.
Vlády podle Oxfamu zhoršují problém neférového zdanění tím, že vybrané peníze neinvestují do veřejných služeb. Ze zprávy plyne, že kvůli nedostupnosti zdravotní péče na světě každý den zemře 10 tisíc lidí. Až 262 milionů dětí v minulém roce nemohlo navštěvovat školu, protože si jejich rodiče nemohou dovolit učebnice, uniformy nebo školné.
Chudoba radikalizuje společnost
„Nemusí to takto být. Ve světě je dostatek bohatství, aby všichni dostali férovou šanci v životě,“ uvedl projektový ředitel Oxfamu Matthew Spencer. Zodpovědnost podle něj leží na straně vlád, které musí zajistit spravedlivý výběr daní a jejich férové přerozdělení.
Analytik Oxfamu Tobias Hauschild, který se zaměřuje na daně, připomněl v tomto ohledu jistá pozitiva. Mezi ně patří plány Evropské unie na zdanění velkých koncernů nebo zrušení bankovního tajemství ve Švýcarsku. „To jsou věci, o jakých se před deseti lety nemluvilo,“ řekl Hauschild agentuře DPA.
Trump uspěl v Senátu s obří daňovou reformou, pomůže hlavně bohatým |
Důležitost odpovědné sociální politiky by měla podle Oxfamu ekonomům a politikům připomenout narůstající obliba nacionalismu. Podle Hauschilda můžeme nevalnou ekonomickou situaci většinové společnosti hledat v pozadí nástupu krajně pravicových stran, Brexitu nebo zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. Paradoxem je, že právě Trump posléze schválil daňovou reformu, která snížila daně americkým korporátům o 15 %.
Potěšující informací je, že se mezi lety 1990 a 2010 podařilo snížit na polovinu počet lidí žijících v extrémní chudobě. Na světě pod její hranicí, která činí 1,90 dolaru (43 Kč) na den, však stále přežívá 736 milionů lidí.
