Demonstrant je zajat v průběhu protestů proti prezidentovi Nicolásovi Madurovi,...

Demonstrant je zajat v průběhu protestů proti prezidentovi Nicolásovi Madurovi, Caracas, Venezuela. (27. července 2017) | foto: Reuters

Kozel zahradníkem. Venezuela je v Radě pro lidská práva, která ji vyšetřuje

  • 50
Valné shromáždění OSN zvolilo Venezuelu do Rady OSN pro lidská práva. Prezident Venezuely Nicolás Maduro to označil za vítězství. Proti nástupu Venezuely do 47členného sboru se ozvala opozice v zemi, řada nevládních organizací i některé členské země, podle nichž Caracas lidská práva dlouhodobě a soustavně porušuje.

Čtvrteční hlasování bylo tajné, socialistickou a na ropu bohatou Venezuelu ale nejspíš podpořili její tradiční spojenci jako Rusko, Čína a Kuba. Madura se v minulosti zastal i autoritářský turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. 

Podle serveru BBC Mundo pomohly Venezuele státy sdružené v organizaci Hnutí nezúčastněných zemí, jimž od roku 2016 předsedá Maduro. Většinu v této organizaci se 120 členy tvoří asijské a africké státy. 

„Vítězství v OSN! Se 105 souhlasnými hlasy vstupuje Venezuela do Rady pro lidská práva Spojených národů jako svobodná a suverénní země,“ pochvaloval si na Twitteru Maduro. 

Podle analytiků je to pro něj diplomatický úspěch, který autoritářský prezident nepochybně využije ve snaze smazat image „zavrhnutého vůdce“. 

Ještě více tak může zamrznout nynější politická situace ve Venezuele, kde začátkem roku mnozí věřili ve změnu režimu. Tehdy totiž lídra opozice Juana Guaidóa uznalo za prozatímního prezidenta přes 50 států světa, včetně USA, Británie, Německa, Francie i Česka. To je rovněž členem Rady.

„Ostuda a výsměch“

Guaidó uvedl, že OSN ztrácí důvěryhodnost. Venezuelská vláda podle něj křeslo v Radě získala ve stejný den, kdy zavraždila opozičního zastupitele Caracasu Edmunda Radu. Jeho tělo bylo nalezeno ve čtvrtek „spálené, se dvěma kulkami v týlu“. Opozice viní z vraždy zvláštní jednotky venezuelské policie FAES. Vláda se k případu zatím nevyjádřila. 

Madurův boj o moc. Komanda vtrhala do domů a popravovala odpůrce

„Je to ostuda a výsměch,“ udeřila Guaidóova velvyslankyně v Británii Vanessa Neumannová.

„To, že jeden z nejhorších světových porušovatelů lidských práv získá křeslo v orgánu, který má lidská práva bránit, je naprosto otřesné,“ pranýřovala výsledek hlasování americká velvyslankyně při OSN Kelly Craftová. USA loni Radu opustily, protože ji vnímají jako pokryteckou a zaujatou vůči Izraeli. 

Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová v červenci vydala zprávu, v níž upozornila na systematické mučení, nezákonné zadržování a zabíjení lidí, sexuální násilí a nevyjasněná zmizení ve Venezuele. Začátkem září před Radou prohlásila, že milionům Venezuelanů jsou upírána jejich práva. 

Venezuela je bez elektřiny a zbídačení lidé rabují

Rada následně schválila vyslání mezinárodní vyšetřovací mise do Venezuely. Pro příslušnou rezoluci zvedlo ruku 19 států včetně Česka, sedm jich bylo proti. Ostatní nehlasovali. 

Ve Venezuele je kromě politické i ekonomická a humanitární krize. Obyvatelstvo čelí hyperinflaci, nedostatku léků i potravin a vysoké kriminalitě. Odhaduje se, že z vlasti už proto uprchlo až 4,5 milionu Venezuelanů. 

Další kontroverzní volbou byla Brazílie

Valné shromáždění je orgánem 193 členských zemí OSN. Ve čtvrtek zvolilo celkem 14 nových členů Rady. Jejich tříletý mandát začne v lednu. 

OSN příští měsíc možná nezaplatí zaměstnancům, mohou za to dlužící státy

OSN dodržuje princip regionální různorodosti, takže i v Radě musí být vždy přesné množství států z Latinské Ameriky, Afriky a dalších částí světa. Z daných regionů často kandiduje stejný počet zemí jako je volných křesel, hlasování tedy nebývá skutečnou volbou. 

Soutěživými volbami nebyl výběr členů Rady za Afriku ani západní Evropu, upozornila samotná OSN. Z regionu Latinské Ameriky ale kandidovaly tři státy na dvě křesla. Kromě Venezuely byla zvolena ještě Brazílie, která porazila Kostariku. Brazílie získala 153 hlasů, Venezuela 105 a Kostarika 96, oznámila BBC

Upřednostnění Brazílie vyvolalo také kritiku nevládních organizací, podle nichž pravicový brazilský prezident Jair Bolsonaro opakovaně vyjádřil nad myšlenkou lidských práv opovržení. Bolsonaro chválil bývalou brazilskou vojenskou diktaturu a hájil mučení. Policii vyzýval k provádění mimosoudních poprav, připomněl britský deník The Guardian

Zemřeš pomalu, spisovatele Coelha mučili. Teď varuje před Bolsonarem

„Navzdory Bolsonarově špatné pověsti a rétorice zaměřené proti lidským právům je Brazílie stále ještě demokracie. Justice, nezávislá média a nevládní organizace se tam statečně brání,“ uvedl José Miguel Vivanco, ředitel lidskoprávní organizace Human Rights Watch pro severní a jižní Ameriku. 

„Venezuela je na druhou stranu za hranou. Tamní úřady jsou zodpovědné za systematické nehorázné porušování lidských práv a humanitární stav nouze v zemi,“ dodal. 

Rada nahradila komisi, má ale stejný problém

Problematickým se může jevit i zvolení Libye, Súdánu a Indonésie. Libye je stále nestabilní v důsledku bojů po svržení diktátora Muammara Kaddáfího. Podle kritiků země krutě zachází s migranty. Súdán zažívá nepokoje po pádu diktátora Umara Bašíra. Indonésie má zákon proti rouhání a chtěla kriminalizovat nemanželský sex. 

Demokracie je jen na překážku, kázal syn Bolsonara

Systém tajného hlasování kritizoval diplomat Diego Arria, který byl v 90. letech zástupcem Venezuely při OSN. „Kdyby bylo hlasování veřejné, mnohé země by si netroufly hlasovat pro narkotyranii,“ řekl v narážce na obvinění, že Madurův režim získává příjmy i z obchodu s drogami. 

Rada OSN pro lidská práva (HRC) sídlí v Ženevě. Pravidelně hodnotí stav lidských práv ve všech členských státech OSN. Vznikla v roce 2006 jako náhrada za komisi, která byla zdiskreditována kvůli špatné pověsti některých jejích členů. Krátce po svém ustavení však Rada začala čelit obdobné kritice. Jejími členy totiž byly či jsou i Kuba, Čína, Rusko, Saúdská Arábie, Afghánistán, Eritrea a Burundi. 

Demonstrace ve Venezuele provází násilí (video z 2.5.2019): 

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video