Přeživší tvrdí, že Súdánská lidová osvobozenecká armáda (SPLA) společně se spřátelenými milicemi zabily civilisty, zničily vesnice a vyhnaly z domovů sto tisíc lidí. „Rozsah a stupeň krutosti, kterou popisují zprávy, naznačují hlubokou antipatii, která přesahuje politické rozdíly,“ uvedla Organizace spojených národů (OSN).
„Některé z nejvíce znepokojivých obvinění shromážděných UNMISS (mírová mise OSN v Jižním Súdánu) se týkají únosů a sexuálního zneužívání žen a dívek, z nichž některé byly upáleny v jejich obydlích,“ citovala agentura AFP z úterní zprávy OSN. Vyšetřovatelé shromáždili svědectví nejméně o devíti takových případech.
I další obvinění vojáků se týkaly sexuálního násilí, například znásilňování matek před jejich dětmi. Jeden ze svědků například popsal, jak vojáci odhodili kojící matce dítě a poté ji hromadně znásilnili. Jiné ženy prý po znásilnění rovnou zastřelili. Další svědectví tvrdí, že vojáci nutili ženy držet v ruce „rozpálené uhlí“, aby prozradily místa rebelů či dobytka.
Odhalení pravdy nabízí naději na ukončení beztrestnosti
Členové UNMISS hovořili se 115 obětmi a svědky ve státě Unity, kde armáda zasahovala v dubnu letošního roku, aby potlačila opoziční bojovníky. Její pracovníci nicméně navštívili pouze dvě oblasti, kde se podle svědků zvěrstva odehrála. Do dalších je vojáci nevpustili.
„Vyzýváme SPLA, aby dovolila naším pracovníkům neomezený přístup k místům, kde mělo docházet k těmto násilnostem,“ citovala al-Džazíra šéfku UNMISS Ellenu Margrethe Loejovou. „Odhalení pravdy, co se stalo, nabízí naději na ukončení beztrestnosti, která umožňuje pokračující zneužívání,“ dodala Loejová.
Armádní mluvčí Philip Aguer Panyang však tvrdí, že vojáci vyšetřování OSN nebrání. Uvedl nicméně, že obvinění je potřeba vyšetřit. „Naše role jako armády je usnadnit humanitární dodávky a přístup k ochraně civilistů. Pokud OSN byl odepřen přístup, má právo si stěžovat u velení SPLA,“ dodal.
Kromě armády však v zemi podle AFP páchají zvěrstva také ozbrojenci bojující proti armádě. I zde mluví o znásilňování, zabíjení a nabírání dětských vojáků (více o náboru zde).
Mocenský konflikt nabral etnických rozměrů
Jižní Súdán získal nezávislost v roce 2011, země se postupně dostala do chaosu. Tisíce lidí zemřelo a téměř dva miliony lidí muselo opustit své domovy, když na konci roku 2013 vypukl konflikt mezi příznivci prezidenta Salva Kiira a jeho tehdejšího zástupce Rieky Machara. Původně mocenský konflikt postupně nabral i etnických rozměrů - příznivci prezidenta Kiira pocházejí z kmene Dinků, Macharovi podporovatelé jsou většinou Nuerové.
Letos v březnu selhaly mírové rozhovory mezi znesvářenými frakcemi a eskalovalo násilí. Kiir řekl, že se nenechá donutit k mírové dohodě a odmítl výhrůžku OSN ohledně sankcí proti Jižnímu Súdánu. Naposledy se Kiir setkal s Macharem tento víkend v Nairobi. Podle povstalců však jednání skončilo bez výsledků. Od konce roku 2013 strany konfliktu podepsaly nejméně sedm příměří, vždy však bylo porušeno.
