"Budeme pomáhat v boji za rozvoj všech zemí světa. Bude to boj proti nevědomosti, chudobě a nemocím. Boj proti násilí, teroru a kriminalitě. Boj proti ničení našeho společného domova," uvádí v pátek zveřejněná zpráva. Je to dobrý výsledek?
List New York Times se domnívá, že nelze počítat s tím, že by vše, co přináší osmistránkový dokument, okamžitě bylo možné přenést do praxe. "Povzbuzení však už nemohlo vzejít z vyšších míst, než je sama OSN," upozornil list. Singapurský zástupce při OSN proto nazval setkání "matkou všech summitů".
Rovněž Václav Havel vyjádřil určitou skepsi, co se týká okamžité realizace dobře míněných kroků. "Reformy určitě půjdou ztuha," řekl. Přesto ocenil pokrok proti obdobné schůzce před pěti lety. "Summit se tentokrát zabýval ve větší míře základními problémy civilizace. Jako kdyby každý více cítil jejich naléhavost," uvedl prezident Havel.
Totéž si myslí i britský ministerský předseda Tony Blair. "Byl to zcela jiný typ debaty, než jakému jsme zde byli zvyklí naslouchat před dvaceti, třiceti i více lety," podotkl. Ocenil, že OSN vyjádřila vůli energicky se postavit ke konfliktům, jakým je třeba běsnění v africké Sieře Leone.
Výraznější nespokojenost celého setkání však projevili státníci ze zemí rozvojového světa.
Zimbabwský prezident Robert Mugabe uvedl, že na prahu nového století stále dominuje světu snaha o hegemonii ze strany velmocí, které ovládají světovou ekonomiku i nové technologie. "Rozvojové státy by měly stát na svém a říci: Nikdy více," prohlásil Mugabe.
Mezi těmito zeměmi rovněž rezonovaly pochybnosti, zda peníze vynaložené na monstrózní akci nebylo možné věnovat například rozvojové pomoci.
"Myslím, že summit byl potřebný, avšak minimálně efektivní," domnívá se publicista Gabriel A. Levicky. Peníze, které by se mohly ušetřit, by se podle něho mohly věnovat na potřebnější projekty.
Václav Havel podobné názory odmítl. "Pakliže by se daly ušetřit peníze, byl bych první, kdo by to podpořil," prohlásil Havel. Zdůraznil přitom, že nic nemůže nahradit osobní kontakt při jednání.
Mnozí přitom zdůrazňují, že podstatné věci se na summitu odehrávaly ve větší míře mimo budovu OSN, než tomu bylo dříve.
Jednání okolo kulatých stolů byla podle mnohých možná větším přínosem než stylizované pětiminutové projevy státníků v hlavním sále. Na těchto menších fórech probíhala intenzivní výměna informací. "Uskutečnilo se nejméně 185 setkání státníků přímo v budově OSN, mnohé další potom na diplomatických misích v celém městě," upozornil list New York Times.
Pětaosmdesát států světa ratifikovalo celkem tři sta dohod a konvencí. Za nejvýznamnější z nich se považují dvě: první zakazuje účast dětí pod osmnáct let v ozbrojených konfliktech, druhá upozorňuje na zneužívání dětí.
Méně se dařil záměr zprůhlednit organizaci OSN. Přistoupení 189. státu, maličkého Tuvalu s necelými deseti tisíci obyvatel, zvýraznilo potřebu reorganizace, na kterou upozornil ve svém vystoupení i Václav Havel.
Celkově však panuje přesvědčení, že Kofi Annan, šéf OSN, může být spokojen. Podařilo se mu přitáhnout pozornost světa na problémy, které považuje za nejdůležitější, a co více: jeho myšlenku, že státy by měly bez odkladu a pohotově společně zasahovat kdekoli ve světě, když vypukne ozbrojený konflikt, summit bezvýhradně podpořil.
Noví kritici, kteří ještě nedávno hovořili posměšně o záchranné celoplanetární misi, se proto již neozvali.
