"Pokud jsme v jakémkoli ohledu udělali chybu, měli bychom říct: Chybili jsme," řekl před čtyřmi lety arcibiskup Buenos Aires Jorge Mario Bergoglio svému židovskému protějšku, přednímu argentinskému rabínovi Abrahamu Skorkovi.
Duchovní a dlouholetí přátelé tehdy hovořili o jedné z kontroverzních pasáží dějin katolické církve: o chování nejvyšších církevních hodnostářů – především tehdejšího papeže Pia XII. – během druhé světové války.
(Ne)konání katolické církve v dobách nacistického tažení Evropou totiž dosud nebylo rozklíčováno, byť fám, mýtů a teorií se v uplynulých takřka sedmi dekádách vynořilo nepřeberné množství. Zjistit, zda Vatikán zavíral oči před holokaustem a nacistickými zvěrstvy, jak míní někteří kritici, přitom není nemožné. Odpověď se skrývá v dokumentech uložených ve vatikánských archivech. Církev se však celá léta brání archivy otevřít a zpřístupnit vědeckému bádání. To se teď má změnit.
Bergoglio už totiž není arcibiskupem argentinské metropole. Jihoameričan s italskými kořeny, který se narodil necelé čtyři roky před začátkem druhé světové války, se loni zjara ujal Svatého stolce a přijal jméno František. Na mezináboženské debaty s rabínem, které v roce 2010 vyšly i knižně, však nezapomněl. "Papež trvá na tom, co říkal už jako kardinál, a jistě to uskuteční," řekl v neděli Skorka v rozhovoru pro britský list The Sunday Times.
Papež pomáhal Židům, ale říká se mu Hitlerův
Otevření vatikánských archivů by mohlo jednou provždy rozčísnout problematické vnímání kontroverzního pontifika Pia XII., který stál v čele katolické církve dvacet let. Duchovní, který se narodil jen pár kilometrů od Vatikánu, se Svatého stolce ujal krátce před začátkem války, v roce 1939.
V následujících šesti letech válečného běsnění však podle kritiků "lhostejně mlčel". A nikdy se nevyjádřil k holokaustu, cílenému pronásledování Židů v Evropě, při němž zemřelo na šest milionů lidí.
Podle některých teorií Pius XII. navíc spolupracoval s italským fašistickým a německým nacistickým režimem, za což se mu dostalo nelichotivého přízviska "Hitlerův papež". Na druhou stranu však existují doklady, podle nichž papež pomohl tisícům lidí vycestovat z Evropy. Když ve třicátých letech působil jako nuncius v Německu, údajně se mu podařilo pomoci s útěkem až dvěma stům tisícům Židů.
Kontroverze kolem "válečného papeže" se rozhořela během pontifikátu Františkova předchůdce. Papež Benedikt XVI. totiž započal cestu ke svatořečení Pia XII., což rozlítilo mnohé Židy po celém světě. Benediktův krok také znovu oslabil snahy o sbližování obou náboženství. To prosazoval hlavně Jan Pavel II., jenž se jako první papež v roce 1986 pomodlil v synagoze. František už v letech svého působení v Argentině a přátelskými hovory se Skorkou dal najevo, že sdílí podobný přístup. "Otevření archivů o holokaustu má smysl. Nemusíme se bát, naším cílem je pravda," řekl ještě jako arcibiskup.
Oznámení o otevření archivů s válečnými dokumenty by mohl podle některých spojit se svou cestou do Izraele. Svatou zemi navštíví ve dnech 24. a 25. května, jako čtvrtý papež v moderní době.
