Se šířkou zhruba 112 centimetrů namísto standardních šedesáti, speciálními vzpěrami, posílenými závěsy a držadly je trojitá rakev schopná bez úhony zvládnout až 320 kilogramů mrtvé váhy, aniž by ztratila "integritu", jak říká pohřebnické odvětví zběhlé v eufemismech všeho druhu, píše list The New York Times.
Když Keith a Julane Davisovi koncem 80. let minulého století svou firmu Rakve Goliáš zakládali, prodali jediný největší, trojitý model ročně. Ale doby, stejně jako obvod pasu obyvatel, se změnily. Davisovi teď expedují čtyři až pět trojitých rakví měsíčně a obrat firmy se ročně zvyšuje o zhruba dvacet procent.
Ke snaze pokrýt volné místo na trhu je přitom nevedly žádné demografické studie, ale prostě sledování lidí kolem. Stejně jako letecký průmysl, který se postupně přizpůsobuje skutečnosti, že jsou jeho cestující čím dál tím těžší, i pohřebnictví se snaží vyrovnat s Američany rozměrnějšími než kdy předtím.
Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí odhadují, že 20 procent Američanů je obézních, zatímco v roce 1991 to bylo jen zhruba 12 procent obyvatel. Z osob starších 70 let, tedy demografického vzorku, jenž stojí v centru zájmu pohřebnického odvětví, je obézních 17 procent.
Zvětšují se i hrobky a pohřební vozy
Navzdory trendu přibývání na váze je přitom téměř každý detail pohřebního průmyslu od rakví, přes hrobky, hroby, máry až po pohřební vozy založený na zastaralých odhadech tělesných rozměrů.
"Mnoho lidí v téhle zemi už se do běžné rakve nevejde," potvrzuje David Hazelett, šéf společnosti Astral Industries, která vyrábí rakve v Indianě.
"Rakev standardní velikosti je určená do standardní hrobky a standardní hrobka má stát na standardně velkém místě na hřbitově. Všichni v tomhle odvětví jsou si tohoto problému vědomi," dodává.
Hřbitov Woodlawn v newyorském Bronxu před časem zdvojnásobil velikost běžného místa na hřbitově a nejnovější mauzoleum hřbitova už má čtyři krypty navržené tak, aby pojaly i nadměrné rakve.
Kremační asociace Severní Ameriky nyní školí své členy, jak zvládat obézní těla a výrobci pohřebních vozů přizpůsobují jejich šířku a zvětšují zadní dveře, aby jimi prošla i opravdu velká rakev.
Za velikost se platí
Ale navzdory všem těmto změnám tvrdí kritici, že pohřební průmysl stále ještě neudělal dost. Rodiny obézních zesnulých musí na nadměrnou rakev čekat několik dní a náklady na pohřeb včetně doplatků za balzamování a přepravu jsou u obézních nebožtíků obvykle o 800 až 3000 dolarů vyšší než normálně.
Mnohé rodiny si přitom vůbec neuvědomují, že by jejich příbuzní mohli potřebovat speciální rakev, dokud je neinformují zaměstnanci pohřebního ústavu. Diskuse o váze nebožtíka je pak nepříjemná jak pro ně, tak pro truchlící příbuzné a otevírá prostor pro nové eufemismy.
"Obvykle říkáme něco jako: V téhle rakvi by maminka nevypadala spokojeně," vysvětluje Tim King z pohřebního ústavu v Goshenu v Ohiu. "A rodina většinou pochopí, že se jí snažíme naznačit, že do téhle rakve se jejich maminka prostě nevejde."
