Záplavy si vyžádaly životy 1 853 lidí, zabily i 200 000 zvířat a zaplavily 200...

Záplavy si vyžádaly životy 1 853 lidí, zabily i 200 000 zvířat a zaplavily 200 000 hektarů orné půdy. (1. ledna 1953) | foto: ČTK

A začal plán Delta. Nizozemsko zničené válkou skoro dorazily protržené hráze

  • 3
Nizozemsko si připomíná jednu z největších přírodních katastrof za uplynulých sto let. V noci ze soboty 31. ledna na neděli 1. února 1953 protrhly vzduté vody Severního moře pobřežní hráze na jihozápadě země. Náhlý příval vody tehdy zaplavil rozsáhlé oblasti a vyžádal si životy více než 1 800 lidí. Katastrofa se tehdy nejvýrazněji dotkla zejména provincií Zeeland, Zuid-Holland a Noord-Brabant.

Pro zhruba 600 000 obyvatel provincií na jihozápadě Nizozemska znamenaly záplavy životní katastrofu.

Vyžádaly si životy 1 853 lidí, zabily i 200 000 zvířat, zaplavily 200 000 hektarů orné půdy, zničily přes 3 000 budov a přes 40 000 dalších poškodily. Přes 72 000 lidí se muselo z postižené oblasti vystěhovat, návrat zpět trval mnohým z nich řadu let.

Nizozemsko: jak žít pod hladinou moře

Katastrofu vyvolala silná bouře přicházející z Evropy. Spolu s vysokým jarním přílivem zapříčinila dramatické vzedmutí moře, jehož hladina se místy zvedla až o více než pět metrů. Gigantické vlny překonaly mořské zábrany a rozlily se do krajiny.

Povodeň způsobila silná bouře, k níž došlo v noci ze soboty 31. ledna na neděli 1. února 1953. Záplavy zasáhly Nizozemsko, ale i Belgii, Anglii a Skotsko. (31. ledna 1953)

Nejhorší situace byla v jižní provincii Zeeland, povolily ale i hráze v dalších regionech. V nočním čase povodně všichni spali a nevysílaly žádné rozhlasové stanice, navíc byl víkend. Do postižených oblastí tak nedorazilo varování včas, a lidé se tak nestihli připravit na blížící se zkázu, což násobilo její tragické důsledky.

Silné záplavy mohou být v Evropě 14krát častější, kvůli pomalejším bouřkám

Pro zemi, která se obtížně vypořádávala s následky druhé světové války, to byla pohroma. Na základě poznatku, že čím je pobřeží kratší, tím snadněji se dá před mořem bránit, proto Nizozemsko přistoupilo v roce 1958 ke gigantickému dílu nazvanému plán Delta.

Po čtyři desetiletí pak Nizozemci postupně narovnávali svou mořskou hranici výstavbou mohutných hrází, které průběžně zvyšovali a zpevňovali. Plán Delta, dokončený v roce 1997, umožnil zkrátit nizozemské pobřeží zhruba o 700 kilometrů.

Hráz Afsluitdijk je hlavní, 30 kilometrů dlouhá hráz, která již tři čtvrtě století chrání většinu nizozemského území před záplavami, zadržuje nápor vod Severního moře (Waddensee, vpravo). Po vybudování hráze vzniklo sladkovodní jezero Ijsselmeer (vlevo), sloužící především jako zásobárna pitné vody. (2. května 2013)

Tragické záplavy v roce 1953 zasáhly kromě Nizozemska i Belgii a Británii. V Anglii zahynulo 307 lidí v hrabstvích Lincolnshire, Norfolk, Suffolk a Essex, ve Skotsku 19. V Belgii zemřelo 28 osob.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video