Případ zmizení třináctileté školačky Lisy vyvolal o víkendu demonstrace stovek ruských Němců. Po ruských médiích se k případu vyjádřil i ministr zahraničí Sergej Lavrov, který ho přirovnal k hromadnému sexuálnímu násilí o silvestrovské noci v Kolíně nad Rýnem.
„Informace o zmizení naší Lisy byla dlouho zatajována. Doufám, že ty problémy s migrací nepovedou k pokusu politicky korektně přemalovávat skutečnost z nějakých vnitropolitických důvodů,“ prohlásil Lavrov na tiskové konferenci.
„Chtěl bych věřit, že se nebude opakovat něco podobného, co se stalo s naší dívkou Lisou, kdy zpráva o tom, že zmizela, se velice dlouho z různých důvodů zatajovala,“ uvedl Lavrov. „V této chvíli spolupracujeme s jejím advokátem, která se spojil s rodinou a s naším velvyslanectvím. Je jasné, že dívka zcela určitě nezmizela dobrovlně na třicet hodin,“ dodal šéf ruské diplomacie.
Nepleťte se do toho, varuje Berlín
Jenže německá policie tvrdí něco jiného. Dívka podle vyšetřování sice zmizela, nebyla však unesena ani znásilněna. Před svým zmizením sice měla sexuální styk s dvěma německými mladíky, jejichž rodiče přišli z Turecka, ale zcela dobrovolně. I tak se však může podle vyšetřovatelů jednat vzhledem k věku školačky o závažný trestný čin.
„Německo je právním státem s nezávislými soudními orgány, kterým může každý občan důvěřovat,“ prohlásila ústy svého mluvčího německá kancléřka Angela Merkelové. „Pokusy zneužít tento případ pro politické cíle jsou nepřijatelné,“ varoval Berlín Moskvu.
Ještě tvrdší byl ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier, který varoval Kreml, aby nevyužíval případ pro „politickou propagandu a vměšování a se do tak už složité vnitropolitické diskuse o migrantech“ a před pokusy tuto debatu hysterizovat.
Stejné metody jako na Ukrajině a v Pobaltí
Ještě více Berlín znepokojuje, že Moskva vystupuje v případu jako „advokát“ ruskojazyčné komunity v Německu, která je jednou z největších na světě. Podobně už mnoho let Rusko postupuje v Pobaltí a zdůvodnila tím jak okupaci ukrajinského Krymu, tak vojenské angažmá na východní Ukrajině.
Vadí to dokonce i německým postkomunistům. „Jsem velmi znepokojen tím, že ruská vláda přebírá roli ochránce německých občanů ruského původu. Je to varovný vývoj,“ uvedl poslanec Bundestagu za opoziční Levici Stefan Liebig.
Podobně se vyjádřila i poslankyně za vládní sociální demokracii Ute Finckhová-Krämerová, podle níž si Moskva buduje mezi ruskojazyčnou populací informační převahu a chce posílit příslušnost německých Rusů k Moskvě.
Německo od poloviny osmdesátých let přijalo dva až tři miliony Rusů s německými kořeny. I jejich integrace byla velice složitá. Jak uvádí server Deutsche Welle, velká část jich dodnes žije zcela nebo částečně odkázána na sociální podporu od německého státu.
„Běžence berou jako konkurenty v boji o podíl z toho samého sociálního koláče,“ uvádí reportáž DW, proč je mezi ruskojazyčnými Němci tak velký odpor proti imigraci. A protože většina německých Rusů (nebo chcete-li ruských Němců) dodnes sleduje ruskou televizi víc než německé kanály, je pro Moskvu lehké mezi nimi protiimigrantské nálady ještě posilovat.
