(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Bundeswehr

Německá armáda má málo rekrutů, pokukuje po cizincích včetně Čechů

  • 562
Německá armáda kvůli nedostatku nových rekrutů uvažuje o tom, že by do svých řad začala přijímat i občany jiných zemí Evropské unie. Podle generálního inspektora Eberharda Zorna by uniformy Bundeswehru mohli navlékat i čeští občané. Praha je podle německého ministerstva obrany ochotná o tom jednat.

Podle listu Hamburger Abendblatt ministerstvo obrany už v této záležitosti oslovilo své partnery z 26 unijních zemí. Ochotné o věci diskutovat jsou údajně čtyři země včetně Česka.

Nábor občanů z jiných zemí EU do německé armády je podle Zorna „jednou z možností“, které Bundeswehr v současnosti prověřuje tváří v tvář nedostatku rekrutů z řad Němců.

„Vnímám pokračující dlouhodobou diskusi v SRN. Na rok 2019 připravujeme bilaterální jednání, na němž si mimo jiné konkrétně vyjasníme rekrutační záměr německé strany,“ uvedl v reakci na německou snahu ministr obrany Lubomír Metnar.

Pokud by k náboru nakonec skutečně došlo, týkal by se hlavně vysoce odborných profesí v armádě. „Mluvíme tu například o lékařích či odbornících na IT,“ vysvětlil generální inspektor Bundeswehru, jehož funkce odpovídá zhruba šéfovi generálního štábu.

O možnosti brát do německé armády cizince se hovoří v Německu už dlouho. Poprvé s nápadem přišel Karl-Theodor zu Guttenberg, který stál v čele ministerstva obrany letech 2009 až 2011. 

Loni se možnost náboru unijních občanů dostala do armádní „bílé knihy“, tedy jakéhosi plánu rozvoje Bundeswehru. Občané jiných členských zemí EU mohou už sloužit v armádách Belgie, Dánska, Irska či Lucemburska.

Hamburger Abendblatt napsal, že německé ministerstvo obrany v čele s Ursulou von der Leyenovou oslovilo ve věci náboru cizinců do Bundeswehru 26 zemí EU. Připravenost jednat podle něj projevily jen čtyři země: Česko, Dánsko, Švédsko a Belgie. Francie sice také, ale s obrovskou dávkou pochybností.

Bundeswehr má málo vojáků, chce je verbovat v jiných zemích Unie

Další unijní státy podle deníku nereagovaly vůbec nebo odmítavě. Například Finové upozornili, že v jejich zemi funguje základní vojenská služba, Chorvati údajně odmítli s tím, že by služba občanů v cizí armádě byla v rozporu s ústavou. Bulhaři, Rumuni, Slovinci a Řekové vyjádřili obavy, že by kvůli lepšímu platovému ohodnocení do Německa odešlo příliš mnoho jejich občanů, což by ohrozilo obranyschopnost jejich zemí. Podobné obavy vyjádřili také někteří čeští odborníci.

„Snaha Bundeswehru kompenzovat nedostatek vlastních rekrutů, zejména ve specializovaných odbornostech (lékaři, IT) ‘lovem v rekrutačních rybnících’ dalších zemí EU, mj. Švédska a ČR, si zaslouží pozornost MO a vlády,“ uvedl na svém twiterrovém profilu bývalý náčelník Generálního štábu Petr Pavel s upozorněním, že německý nápad by pro českou armádu mohl představovat personální riziko.

28.prosince 2018 v 10:35, příspěvek archivován: 28.prosince 2018 v 11:14

Snaha Bundeswehru kompenzovat nedostatek vlastnich rekrutu, zejmena ve specializovanych odbornostech (lekari, IT) ‘lovem v rekrutacnich rybnicich’ dalsich zemi EU, mj. Svedska a ČR, si zaslouzi pozornost MO a vlady. Muze byt pro AČR personalnim rizikem.

„Ministerstvo obrany v současné době nemá žádné bližší informace o záměru německé strany ani o něm se svými partnery na bilaterální úrovni nejedná. Jaké konkrétní dopady může případný krok SRN mít na rekrutační cíle Armády České republiky, proto budeme moci komentovat až tehdy, pokud taková situace skutečně nastane a budou známy konkrétní parametry takového záměru,“ uvedl za ministerstvo Petr Sýkora. Doplnil, že české armádě se nábory daří a a už několik let naplňuje rekrutační cíl 2 tisíc nových vojáků ročně.

Nebudeme konkurenti, slibuje Zorn

Generální inspektor německé armády Zorn má podle svých slov pro poslední z argumentů pochopení, Bundeswehr ale prý hledá řešení. „Musíme samozřejmě prověřit, jak to udělat, abychom ve vztahu k našim evropským partnerům nevystupovali jako konkurenti,“ řekl.

Podle časopisu Spiegel, který se odvolává na interní dokument ministerstva obrany, se chce armáda zaměřit především na občany unijních zemí, kteří v Německu dlouhodobě žijí a plynule hovoří německy. Právě tento krok by totiž mohl rozptýlit obavy některých zemí, že jim Německo odláká vlastní potenciální rekruty. Bundeswehr má podle Spiegelu zájem především o Poláky, Italy a Rumuny. Občanů těchto tří zemi ve věku 18 až 40 let žije podle dokumentu v Německu téměř 600 000.

Na konci letošního roku bude v Bundeswehru podle ministryně von der Leyenové sloužit 182 000 žen a mužů, tedy o 6500 více než v roce 2016. Do konce roku 2025 chce mít německá armáda až 203 000 příslušníků.

Parlamentní zmocněnec pro armádu Hans-Peter Bartels ve čtvrtek upozornil, že už nyní je německá armáda multikulturní. Slouží v ní totiž zhruba 13 procent lidí s kořeny v cizině. 

Původ mají například v Africe a na Blízkém východě, nejvíce je podle Bartelse v řadách Bundeswehru ale takzvaných ruských Němců, tedy lidí, kteří se do Německa mohli přistěhovat ze Sovětského svazu či jeho nástupnických států na základě německého původu a získat občanství.

Německá armáda natočila sérii videí ze života mladých rekrutů:

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video