„Jsme připraveni,“ odpověděl Bauer na otázku moderátorky portugalské stanice RTP, zda je NATO s to přímo vojensky konfrontovat Rusko. Připomněl, že Severoatlantická aliance už připravila na východním křídle NATO čtyři bojové skupiny, tři v Pobaltí, jednu v Polsku. K tomu se spojenci také rozhodli dát zelenou vzniku čtyř nových bojových skupin rozmístěných na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a v Bulharsku.
„Myslím si, že je to důležitý vzkaz pro Rusko, náš postoj se změnil. Dáváme jasně najevo, že pokud by Rusko mělo v úmyslu napadnout NATO, je to červená linie,“ řekl předseda vojenského výboru NATO.
Podle Bauera Západ musí pokračovat ve vojenské pomoci Ukrajině a zajistit jí vítězství, jinak bude mít mnohem větší problém: Rusko na hranicích. Bauer poukazuje na návrh ruských bezpečnostních záruk, které Moskva představila v roce 2021 Západu a v kterých požaduje stažení sil a zbraní Severoatlantické aliance zemí, které se připojily k NATO po roce 1997. To se týká většiny východní Evropy. „To je jejich strategický cíl,“ říká Bauer. Dodává, že Putin v podstatě neskrývá, že chce návrat SSSR.
Válečná ekonomika v mírových časech
Admirál Bauer ale zároveň varoval, že pokud válka na Ukrajině něco ukazuje, tak důležitost dostatku střeliva a vojenského vybavení, s čímž obě znepřátelené země mají nyní značné problémy. Výzvou pro členské státy NATO je tudíž nyní změnit myšlení, protože některé doposud do armády investovaly jen nezbytné minimum.
Bauer naznačil, že část civilní průmyslové výroby Severoatlantické aliance se musí přeorientovat na válečnou ekonomiku v mírových časech a připravovat zbraně, střelivo a vojenské vybavení do zásoby. „Ale to je obtížné, samozřejmě,“ dodal.
Podobně mluvil i náčelník českého generálního štábu Karel Řehka. Vojáci podle něj nyní vedou například diskusi o kvalitě versus kvantitě a nalezení správné vyváženosti. Tedy o tom, zda není lepší místo velmi účinných, ale náročných obranných systémů takové, které jsou jednoduší a dostupnější.
Dvě procenta HDP na obranu? Málo, potřeba už jsou tři, zní z východu NATO |
V NATO podle diplomatů probíhá debata ohledně toho, kolik by členské státy měly věnovat na obranu. List Politico uvádí, že země se začínají smiřovat s myšlenkou, že 2 procenta HDP jsou základ. Některé státy, zejména pobaltské, hodlají na obranu vydávat i tři procenta HDP.
Vyjádření předsedy vojenského výboru NATO neušla pozornosti ruských médií. Agentura TASS uvádí jeho slova, že Západ musí být připraven, protože Rusko má vojenskou iniciativu. „Skutečnost, že nepřítel má lepší zbraně, neznamená, že problém je nepřítel. To je váš problém,“ citovala jej ruská agentura, která tím naznačila, že Bauer řekl o Rusku, že má lepší zbraně než NATO.
Bauer ale mluvil o lepších zbraních v souvislosti s ruskými námitkami, že dodávky kvalitnějšího a sofistikovanějšího vojenského západního vybavení Ukrajině je eskalací války. Jedinou eskalaci má na svědomí Rusko tím, že jeho vojáci nelegitimně setrvávají na ukrajinském území. „Pokud by dnes Rusové ukončili válku, nebude žádná eskalace,“ řekl.
Varování před dlouhou válkou
Vysoce postavení činitelé NATO v poslední době varují, že Západ musí více investovat do obrany, posílit vojenský průmysl a připravit se na budoucí války. „Putin je připraven vést dlouhou válku,“ prohlásilv lednu zástupce generálního tajemníka NATO Mircea Geoana. „Musíme být připraveni na běh na dlouhou trať“.
Podobně hovořil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. „Nemůžeme podceňovat Rusko. Plánuje dlouhou válku,“ řekl v prosinci. Vyslovil obavu z toho, aby nepřerostla v obrovský konflikt mezi NATO a Ruskem.
Pořád nám hrozí konflikt mezi Ruskem a NATO, varuje Stoltenberg |
Podle agentury Bloomberg Putin připravuje na Ukrajině novou ofenzivu a zároveň zoceluje svou zemi pro konflikt se Spojenými státy a jejich spojenci. Šéf Kremlu přitom očekává, že tato válka potrvá roky.
Ruští představitelé opakovaně tvrdí, že NATO je s Ruskem už v existenciální válce. Ukrajina je podle nich nástrojem, kterým Západ v čele s Washingtonem chtějí zničit Rusko.
