Tým francouzského biologa Michela Pucéata z Montpellieru nejdříve upravil kmenové buňky myší tak, aby se co nejvíc podobaly buňkám myokardu. Poté vědci „pomohli“ 18 vybraným ovcím k infarktu.
Polovina z nich byla víceméně ponechána svému osudu – ať se vyléčí, jak umějí. „Těch devět ovcí sloužilo jako kontrolní vzorek. Pokud jde o těch zbylých devět, dostaly patnáct dní po infarktu injekci kmenových buněk přeměněných v buňky myokardu, a to přímo do postižené části srdce,“ řekl Pucéat listu Le Figaro. Už za pár dní byl mezi oběma skupinami ovcí viditelný rozdíl.
Zatímco u té první se výkonnost srdce zhoršila, u druhé skupiny, která dostala injekci myších buněk, se výkon srdce naopak zlepšil. O pokusu informuje poslední vydání britského lékařského časopisu Lancet.
Když pak vědci zkoumali vyoperovaná srdce, zjistili, že myší buňky zůstaly u ovcí tam, kde byly vstříknuty, a že se proměnily ve funkční srdeční buňky. „Kolonizovaly přibližně 20 až 30 procent poškozené oblasti srdce,“ uvedl Pucéat.
Stejný pokus chtějí nyní Francouzi provést na opicích a doufají, že brzy dojde řada i na člověka. Ale než se pokusí i jemu vstříknout kmenové buňky do poškozené oblasti srdce, musí být vyřešeny dva velké problémy. Jedním z nich jsou odmítavé reakce lidského těla na cizí buňky. Srdce ovcí sice reagovala na myší buňky „kladně“, ale u lidí není podobná reakce vůbec jistá. Odmítavé reakce totiž vznikají i při voperování orgánů od jiných lidí. Obavy budí také „vedlejší účinky“ kmenových buněk. Řada vědců se totiž obává, že by mohly mít rakovinotvorné účinky.
Francouzský výzkum představuje značný posun oproti dosavadnímu bádání v oblasti kmenových buněk, kde se pracuje hlavně na vyvinutí celých „náhradních součástek“ pro lidské tělo. Francouzi postupovali jinak: opravili poškozený, ale stále fungující orgán.
