Hlavní událostí v ruské metropoli Moskvě byly i tento víkend demonstrace za svobodné lokální volby. Protestní nálada, kterou rozvířilo rozhodnutí úřadů vyřadit opozici ze zářijového hlasování do tamního zastupitelství, však na rozdíl od předchozích happeningů výrazně polevila. Prázdniny pomalu končí a s blížícími se volbami není vůbec jasné, zda protestní hnutí vůbec něčeho docílí.
Kreml dal jednoznačně najevo, že ke kompromisu nesvolí. Vyřazení opoziční kandidáti se s tím podle všeho i smířili. Jenže demonstrantům v posledních týdnech už nešlo ani tak o volby, jako spíš o celkový vývoj v zemi. Mohlo by se tak zdát, že měsíc trvající bouře v metropoli začíná být pro režim prezidenta Vladimira Putina kritická, avšak k tomu by musela opozice oslovit širokou veřejnost. A to se zatím nedaří.
Obecná nespokojenost v Rusku roste. Lidé si stěžují na vysoké ceny, sociální nejistotu i nemožnost rozhodovat o tom, co se v zemi děje. Popularita i důvěra v Putina drasticky klesají a vládní strana Jednotné Rusko zase v sondáži dosáhla nového dna.
Podle posledního průzkumu nezávislého sociologického střediska Levada by ji volilo jen 28 procent respondentů. Situace je natolik kritická, že někteří činitelé vystupují ze strany, aby se o mandát v zářijových volbách do místních zastupitelství mohli ucházet jako „nezávislí kandidáti“.
Rusové protestovali proti pokřivenému volebnímu systému, policie nezasáhla |
Rusové se zároveň podle průzkumu stávají k politice apatičtí, což by se mohlo projevit za dva roky při parlamentních volbách. Na ty podle šéfa Levady Lva Gudkova nepůjde zhruba 60 procent voličů. Zejména Rusům ve věku 30 až 35 let totiž vadí, že se reálně hlasováním ničeho nedocílí.
Rozruch kolem voleb do víceméně bezvýznamného orgánu tak vládu celkem zaskočil. Kreml nicméně v potlačování odporu postupuje systematicky a profesionálně. A je v tom úspěšný.
Soboty za svobodné volby
Moskevská opozice vodí do ulic své stoupence od poloviny července a demonstrace stále ještě neustaly, ani když většina prominentních opozičníků skončila za mřížemi. Na samotných protestech bylo zadrženo zhruba 2500 lidí.
Tento víkend si Moskva poprvé po několika týdnech vydechla. Sacharovova třída, na níž o týden dříve demonstrovalo až 50 tisíc lidí, patřila minulou sobotu loajální komunistické straně. Ta nyní aspoň naoko přešla do opozice a na povoleném mítinku rovněž požadovala svobodné volby. Do ulice však vyvedla desetkrát méně demonstrantů.
Zákaz je nezastavil. Na 800 zatčených na demonstraci v Moskvě kvůli volbám |
Stoupenci opozičních kandidátů se naproti tomu uchýlili k individuálním protestům, jež nevyžadují souhlas úřadů. S nápisy jako „Čas na změnu“ nebo „Dodržujte ústavu“ se na několika místech Moskvy postupně vystřídalo několik stovek lidí.
Přitom ještě na přelomu července a srpna snad každé zahraniční médium přinášelo šokující záběry z moskevských demonstrací. Ihned se rozhořely debaty o další politické krizi, která by režimu mohla zlomit krk, a rostoucích protestních náladách v zemi.
Ruská opozice teď ale naráží na své limity. Protestní hnutí se sice postupně rozrůstá a na sobotu opět plánuje vyjít do ulic, stávající demonstrace jsou však příliš úzce spjaté s volbami. Stoupenci opozice jsou tak ve zdrcující menšině. Chybí tmelící prvek, který by postavil na nohy celou Moskvu, natož celé Rusko. Chybí také schopní lídři a zapálení, které by oslovilo masy.
„Jestli se opozici do podzimu podaří zapojit do své agendy témata jako ceny, penze, sociální a environmentální bezpečnost, pak se situace může vyhrotit. Jestli ne, pak protesty budou sice významné, avšak pouze lokální a časem utichnou,“ napsal na svém Facebooku ruský politolog Alexej Makarkin.
Putinovo osobní kouzlo se možná pomalu vyčerpává, ale jeho prostředky nikoliv. To se o opozici říct nedá.
Zásahy proti protestům jsou tvrdé:
