Pieta před olomouckým orlojem (19. prosince 2011)

Pieta před olomouckým orlojem (19. prosince 2011) | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Mlčení Kremlu k Havlově smrti se dalo čekat, píše ruský list

  • 1145
Ruský list Vedomosti označil mlčení nejvyšších míst k úmrtí Václava Havla za zákonité. List připomněl, že vedoucí představitelé Ruska chyběli už při oficiálním završení Havlova působení v prezidentské funkci či na pražském summitu NATO, považovaném za vyvrcholení Havlovy politické dráhy.

Do Aliance Česko díky Havlově úsilí vstoupilo jako první z někdejších socialistických států, a tak ruská nepřítomnost nijak neudivila vzhledem k tehdejší protialianční politice Ruska, ve které pokračoval i posléze zvolený ruský prezident Vladimir Putin.

"Naprosto zákonité je i to, že 18. prosince, kdy se Havlovo srdce zastavilo navždy, oficiální soustrast Česku vyjádřily desítky stávajících či bývalých politických vůdců z celého světa - s výjimkou oficiálního Ruska," upozornil deník.

Zároveň dodal, že podle expertky z moskevského Institutu světové ekonomiky a mezinárodních vztahů Iriny Kobrinské Češi sice nejsou záštiplní, ale rozhodně si postoj ruských představitelů zapamatují. A podle Kremlu zastoupí Rusko na pohřbu ombudsman Vladimir Lukin, který "bude české straně tlumočit výrazy soustrasti od vedení Ruska".

Havlovy výroky na adresu Ruska

Vedomosti citovaly také Havlovy výroky na adresu Ruska z interview pro rozhlasovou stanici Svoboda, v němž apeloval na otevřené a upřímné vztahy Západu s Ruskem, jinak nemůže být řeči o žádném přátelství.

Václav Havel při projevu před koncertem Rolling Stones na Letné (2003)

"Nesmí dojít k tomu, že bychom kvůli ropě, plynu a z dalších hospodářských důvodů nemohli otevřeně posuzovat vraždy novinářů v Rusku, potlačování lidských práv a všechny ostatní znepokojivé jevy. Je to velký problém, ale stejný problém vzniká i ve vztazích Západu s arabským světem. Dilema spočívá v tom, jak vyvážit konkrétní ekonomické zájmy s kritickým názorem ke stavu lidských práv. Trpí-li tím lidská práva, je to příliš velká cena."

Vedomosti rovněž vykreslily slovy dalších expertů obrázek Havla jako naprostý protiklad předchozího, komunistického vedení Československa, jako člověka, který dával přednost svetru před oblekem, a lidé ho akceptovali i jako neformálního vůdce.

Básnířka a obránkyně lidských práv Natalija Gorbaněvská, která 25. srpna 1968 protestovala na Rudém náměstí proti vpádu sovětských vojsk do Československa, si Havla zapamatovala především jako vynikajícího spisovatele a novátorského dramaturga. Z prezidentských počinů ji ohromila výzva k českým emigrantům, aby se vrátili do vlasti: "kromě něj tak neučinil žádný z postsovětských vůdců".

Pragmatický romantik

"Havel byl pragmatický romantik. Soudil, že reálné není to, co je možné, ale to, co je správné," řekl listu Boris Frumkin z ruské akademie věd. Lidé jej považovali za svého, protože se dokázal vcítit v českou duši a v zemi, žijící pod tlakem velmocí, se snažil o politiku podle zásad demokracie a lidské důstojnosti. Proto také tak dlouho zůstával u moci.

"Za sametovou lze počítat nejen revoluci, ale i léta jeho vlády," usoudil Frumkin, který také ocenil rychlé lustrace umožňující rozvoj země v očištěném ovzduší bez doutnajícího konfliktu či brzký vstup do NATO a Evropské unie. Podle Kobrinské právě díky Havlovi měly pokojný charakter i další sametové revoluce v Evropě.

"Tvrdit, že Havel vybudoval Česko, by bylo přeháněním. Jeho rolí v první etapě bylo zaručit, že země nikam neodbočí, protože po pádu komunismu hrozilo, že se region vydá k nacionalismu a populismu," usoudil šéfredaktor časopisu Rusko v globální politice Fjodor Lukjanov.

Více takových intelektuálů by Evropě neškodilo

V Evropské unii, s níž Česko a Slovensko spojily svou budoucnost, by se nyní hodili lidé s Havlovou reputací, která by jim umožnila sehrát roli záruky vývoje ve správném směru. "Tady se může projevit, že Havel chybí," upozornil Lukjanov.

Podle něj by více intelektuálů v politice neškodilo; Havel sice nebyl jediný - v Bulharsku se prezidentem stal filozof Želju Želev, v Maďarsku intelektuál Árpád Göncz - ale srovnávat Havla s kýmkoliv je těžké," připustil.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video