Miloševič si nechá s obhajobou poradit

Haag - Bývalý jugoslávský prezident Slobodan Miloševič pozměnil názor ohledně své obhajoby před haagským tribunálem. Stále je sice odhodlán se u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii hájit sám, ale vezme si právního poradce. Miloševič při zahájení procesu 3. července označil tribunál, který ho viní z válečných zločinů, za ilegální a jeho obvinění za lživá.

"Pan Miloševič si vybere advokáta, ale jako poradce," řekl ve středu večer v Amsterodamu někdejší americký ministr spravedlnosti Ramsey Clark. Ten se v posledních dnech snažil Miloševiče přesvědčit, aby si vzal obhájce.

Tribunál neuznávám, tvrdil Miloševič
Slobodan Miloševič na úvodním slyšení před tribunálem 3. července rozzlobeně napadl jeho legitimitu. V dramatickém vystoupení, které trvalo méně než patnáct minut, odmítl bývalý jugoslávský prezident soudní řízení s tím, že tribunál je ilegální a jeho obvinění lživá.

Příležitost k velké politické řeči však Miloševič nedostal. Po čtvrthodině odešel ze soudní síně jako první bývalá hlava státu v dějinách, která byla obviněna z válečných zločinů.

Miloševič se chystá na tvrdý boj.

Soud s Miloševičem potrvá nejméně rok.

Miloševič, v tmavém obleku, seděl v soudní síni osamocen s výjimkou strážců po jeho každé straně. Lavice pro obhajobu byla prázdná neboť Miloševič obhájce u 'ilegálního soudu' odmítl. Napříč soudní síně proti němu seděla hlavní žalobkyně Carla Del Ponteová.

"Cílem tohoto tribunálu je falešně ospravedlnit zločiny NATO, spáchané v Jugoslávii. Proto je to falešný a nelegální soud," opakoval Miloševič znovu a znovu, kdykoli dostal možnost odpovědět soudu.

Zcela ignoroval předloženou obžalobu a snažil se vystupovat, jako by sám byl žalobce.

Politické výpady jugoslávského exprezidenta
 Jeho výpady se soudci nenechali vyvést z míry. Dali mu jasně najevo, že to není on, kdo bude v Haagu určovat tón. Když Miloševič nereagoval na jejich výzvy, postupovali dále – nenechali sice číst dlouhou obžalobu (o což mohl Miloševič žádat), jeho výroky však zhodnotili jako odmítnutí viny a zahájili soudní řízení.

"Tohle není doba na politické řeči – budete mít dostatek možností hájit se ve vhodnou chvíli," odpovídal soudce Richard May, když se Miloševič znovu a znovu pokoušel vystupovat jako žalující strana. May, který stojí v čele soudní poroty a vedl jednání, odsunoval Miloševičovy útoky stranou a s buldočí úporností postupoval od jednoho bodu prvního stání k druhému.

Bývalý jugoslávský prezident byl obviněn z odpovědnosti za masovou deportaci 740 tisíc kosovských Albánců a z vraždy stovek jmenovitých Albánců, které spáchali členové srbské armády a polovojenských jednotek.

Miloševič naslouchal soudu a žalobcům bez sluchátek s překladem. Poprvé odpovídal anglicky, dále však už mluvil jen srbochorvatsky – tyto výroky, jimiž napadal oprávněnost soudu a snažil se obžalovat útoky NATO, byla zjevně určena pro domácí publikum, pro vyvíjení tlaku na srbskou politiku.

I když se při každé příležitosti snažil zaútočit na soud, formality respektoval: při příchodu i při odchodu soudců povstal stejně jako všichni ostatní v soudní síni. Když odcházel on sám v doprovodu dvou strážců, letmo pohlédl na hodinky: historická chvíle, kdy byl obžalován první bývalý šéf nějakého státu ze zločinů proti lidskosti, trvala čtvrthodinu.

Příbuzní u soudu nebyli
Oproti očekávání nebyla v soudní síni přítomna jeho žena Mirjana – pro celou jeho rodinu platí zákaz vstupu na území EU a i když soud požádal už minulý týden o výjimku, orgány unie ji zatím neudělily.

Podle Christiana Chartiera z tiskového oddělení haagského soudu bylo úvodní stání počátkem dlouhé procedury. "Jsme možná na počátku letitého procesu," uvedl.

Miloševič má do 27. srpna čas, aby si pročetl všechny materiály obžaloby a aby se připravil na obhajobu. Kompletní materiály od žalobkyně Carly del Ponte má obdržet nejpozději do konce července. Musí být v jazyce, jemuž rozumí – v případě Miloševiče je to buď srbochorvatština nebo angličtina.

I nadále bez obhájců?
Miloševič se také může rozhodnout, zda tváří v tvář velké mase soudního materiálu přece jen nejmenuje svého obhájce. Chartier připustil, že jeho postup je zatím ojedinělý. "Je to poprvé, (co se v Haagu někdo obhajuje sám)," řekl. Dosud každý obžalovaný souhlasil se jmenováním obhájce. Tímto krokem by si však Miloševič omezil možnost reagovat na postup soudu podle svého uvážení a využívat slyšení k politicky efektním vystoupením.

Milloševičům právníkům se v pondělí nabídl bývalý americký ministr spravedlnosti Ramsay Clark, který už dříve nesouhlasil s bombardováním Jugoslávie Severoatlantickou aliancí v roce 1999.

Miloševič: V Haagu by mělo být souzeno NATO
Už před slyšením Miloševič několikrát zopakoval, že je nevinen. V telefonickém rozhovoru se svou ženou Mirjanou Markovičovou uvedl, že chce, aby jeho obhajoba byla politická, neboť i všechna obvinění proti němu jsou politická. Miloševič považuje soud za odplatu vládců NATO za to, že "on a srbský lid jim ukázali, že nejsou všemohoucími policisty, kteří mohou ve světě dělat cokoli". Podle Miloševiče jsou jedinými zločinci právě představitelé NATO, a ti by podle něj měli být také souzeni.

V Miloševičově týmu budou i bělehradští právníci Zdenko Tomanovič a Dragan Krgovič, kteří dorazili do Haagu v pondělí.

Proti vydání Miloševiče do Haagu demonstrovalo v ponděllí v Bělehradě na 15000 lidí.

Obavy z Miloševičovy sebevraždy
Miloševič je zatím držen v izolaci, aby se nemohl stýkat s 38 dalšími obviněnými z válečných zločinů ze zemí bývalé Jugoslávie. Je pod neustálým dohledem, aby bylo zajištěno, že se nepokusí o sebevraždu. Tímto způsobem zemřeli oba jeho rodiče.

Na světovém ekonomickém fóru v rakouském Salzburku se mezitím srbský premiér Zoran Djindjič snažil v pondělí přesvědčit západní investory o tom, že budoucnost Srbska nezáleží na jugoslávské federaci, která je v hluboké krizi.

Djindjičův někdejší spojenec, prezident Vojislav Koštunica, se v pondělí v Bělehradu pokoušel dát dohromady federální vládu, která by nahradila kabinet, jenž podal demisi po vydání Miloševiče do Haagu, o čemž rozhodl právě Djindjič. Ten se snažil naopak krizi bagatelizovat a mírnit.

Vyšetřovatelům chybějí důkazy
Klíčové důkazy k usvědčení Miloševiče z válečných zločinů však vyšetřovatelům stále chybějí. Napsal to už dříve The New York Times s odvoláním na Nancy Patersonovou, která byla členem týmu připravujícího obžalobu.

Vyšetřovatelé mají z různých zdrojů dostatek důkazů o zločinech, které se v Bosně i v Kosovu staly. Je také jasné, že Miloševič jako vrchní velitel jugoslávské armády a policie nese právní zodpovědnost. Obžaloba však musí soudu dokázat, že také fakticky vraždění, znásilňování a loupení nařizoval nebo toleroval, aniž potrestal viníky. Prokázání této spojitosti v tak sledovaném případě nebude snadné, uvedl list.

Bývalý jugoslávský prezident Slobodan Miloševič se odmítl 3. července při prvním slyšení před mezinárodním tribunálem v Haagu vyjádřit ke vzneseným obviněním z válečných zločinů. Omluvte sníženou technickou kvalitu snímku pořízeného z televizního vysílání. (3. července 2001)

Slobodan Miloševič během slyšení před haagským tribunálem. Miloševič prohlásil, že se necítí vinen, neboť tribunál ani jeho žalobu neuznává. Soud byl odročen na poslední týden v srpnu. (3. července 2001)