Migranti v uprchlickém táboře Moria na řeckém ostrově Lesbos (27. listopadu...

Migranti v uprchlickém táboře Moria na řeckém ostrově Lesbos (27. listopadu 2019) | foto: Reuters

Žádný překladatel, žádný azyl. Řecko pobouřilo lidskoprávní organizace

  • 220
Skoro třiceti migrantům ze subsaharské Afriky odepřely řecké úřady na ostrově Lesbos azyl kvůli nedostatku překladatelů. Podle lidskoprávních organizací je to porušení evropských zákonů o mezinárodní ochraně. Řecko v poslední době výrazně zpřísnilo svou migrační politiku.

Několik neziskových společnosti, včetně Dánské rady pro uprchlíky, se podepsalo pod dopis, ve kterém vytýkají migračnímu úřadu na řeckém ostrově Lesbos, že se rozhodl neudělit azyl dvaceti osmi migrantům „bez uskutečnění zákonně povinného azylového rozhovoru,“ uvádí server The Newsweek.

Podle organizací řecké úřady krok odůvodňovaly tím, že žadatel o azyl nepřišel k osobnímu rozhovoru poté, co „selhaly opakované pokusy najít překladatelské služby“ jak v mateřském jazyce žadatele, tak v komunikačním jazyce. Podle organizací se jedná o „porušení práva EU“.

„Vedení azylového rozhovoru je základním kamenem procesu posuzování žádosti o mezinárodní ochranu, protože žadatelům poskytuje příležitost plně vysvětlit důvody, proč byli nuceni opustit svou zemi a nemohou se vrátit,“ poukazují organizace v dopise.

„Jakékoli opomenutí osobního pohovoru představuje porušení Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany,“ stojí v dopise.

Humanitární organizace tvrdí, že úřady odmítly migranty jen několik dní poté, co podali své žádosti. Podle nich to dokazuje, že se vůbec nepokoušely pro žadatele o azyl překladatele najít.

Úřady též podle humanitárních organizací poslaly pozvání k azylovým rozhovorům v ten samý den, kdy byly vytvořeny odmítací dopisy. Ty navíc údajně byly napsány v jazycích, „u kterých je nejisté, zda jim žadatelé o azyl rozuměli.“

Uprchlické tábory v Řecku

Humanitární organizace kritizují Řecko za jeho přístup k migrantům dlouhodobě. Nelíbí se jim podmínky v přeplněných migračních táborech. V nejznámějších z nich, Morii na ostrově Lesbos, žije přes 15 000 běženců, ačkoliv kapacita je jen pro 3 000 lidí.

Řecká vláda v listopadu rozhodla, že přemístí žadatele o azyl z přeplněných táborů na ostrovech v Egejském moři do „uzavřených center“ v pevninské části země. Podle vládního mluvčího Steliose Petsase tím Řecko získá lepší přehled o pohybu žadatelů o azyl a zabrání jim v nekontrolovaném pohybu v pevninské části země.

Podle lidskoprávní organizací vláda prakticky staví „vězení“, uvádí britský deník The Guardian. „Ve skutečnosti mluvíme o vytvoření současných vězení s nelidskými podmínkami pro žadatele o azyl, a navíc s negativními důsledky pro egejské ostrovy a jejich obyvatele,“ uvedla řecká pobočka humanitární organizace Amnesty International.

Prezident Lékařů bez hranic, Christos Christou, ve středu poslal dopis evropským vůdcům, v němž je vyzývá, aby zastavili „úmyslné kolektivní trestání „lidí, kteří jsou „uvězněni po tisících na řeckých ostrovech v nelidských podmínkách.“

Christou tvrdí, že byl „šokován“ tím, co v řeckých táborech pro migranty viděl. Situace je podle něho srovnatelná s tou, která nastává po přírodních katastrofách nebo ve válečných zónách v jiných částech světa. „Je nehorázné vidět tyto podmínky v Evropě, údajně bezpečném kontinentu, a vědět, že jsou výsledkem záměrných politických rozhodnutí,“ napsal Christou rozhořčeně.

Řecko zkritizoval i Vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi, který vyzval řeckou vládu, aby podmínky v uprchlických táborech zlepšila. „Taková místa v Evropě nemůžeme mít,“ prohlásil podle deníku Kathimerini Grandi po středeční návštěvě uprchlických táborů na Lesbosu.

Zpřísněný postoj

Podle řeckého premiéra Kyriakose Mitsotakise mají nová detenční centra  ukončit éru „ostudných scén“. Nové budovy by neměly být pro více jak 5 000 lidí. Náměstek ministra obrany Alkiviadis Stefanis uvedl, že nová zařízení budou připravena přijímat uprchlíky v červnu příštího roku. Úřady podle něj chtějí do konce letoška do pevninského Řecka přemístit 20 000 lidí a zřídit jedinou agenturu k ochraně hranic.

Řecko též posílí pohraniční stráž o 1 200 lidí a několik pobřežních plavidel. „Jsme v oku bouře,“ odůvodňuje opatření Mitsotakis, podle něhož se země ocitla pod větším tlakem ze strany migrantů poté, co řada evropských států zpřísnila svou hraniční politiku.

Na počátku listopadu země přijala nový azylový zákon. Ten by měl vyřešit problém současných velkých průtahů v azylovém řízení. Též by měl zjednodušit deportace.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) přišlo do Řecka v letošním roce téměř 60 000 lidí. Většina migrantů připlula přes Egejské moře z Turecka. V táborech na řeckých ostrovech podle agentury Reuters přebývá v naprosto nevyhovujících podmínkách 37 000 migrantů a počet těch, kteří míří do Řecka, letos roste.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video