„Předpokládáme, že nejméně dvakrát tolik lidí pravděpodobně zemře na cestě k Středozemnímu moři než v samotném moři,“ řekl v rozhovoru pro německý list Welt am Sonntag zvláštní vyslanec UNHCR pro centrální Středomoří Vincent Cochetel.
Skutečné číslo podle něho může „být ještě větší“, protože přesná data nejsou známá. „Je to tragédie,“ dodal.
Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) uvádí jako hlavní příčiny úmrtí při pozemních cestách Afrikou v roce 2018 dopravní nehody, dehydrataci, násilí, hladovění a nemoci.
Ve Středozemním moři zmizelo nebo zemřelo od 3. října 2013, kdy si lodní nehoda u italského ostrova Lampedusa vyžádala 360 obětí, do října letošního roku podle IOM asi 19 000 migrantů. Zvláště smrtící byl rok 2016, kdy se ztratilo či zahynulo 5 143 lidí.
IOM uvádí, že letos do 3. října 2019 zemřelo na moři asi 1 041 migrantů. Podle UNHCR tento rok na moři zahynula více než tisícovka lidí. Za rok 2018 agentura OSN pro uprchlíky uvádí 2 277 zmizelých nebo zemřelých.
2014 | 3 280 |
---|---|
2015 | 3 771 |
2016 | 5 143 |
2017 | 3 139 |
2018 | 2 297 |
Podle obou agentur může být celkový počet ještě větší, protože mnohé případy nejsou hlášeny, upozorňuje server Deutsche Welle.
Ačkoliv média neustále referují o nebezpečnosti plavby přes Středozemní moře, afričtí běženci její rizikovost často podceňují. Podle nové studie OSN, která vyzpovídala migranty, kteří do Evropy putovali nelegálním způsobem, jen 56 procent respondentů očekávalo na cestě nebezpečí. Třiadevadesát procent přitom uvedlo, že poté nebezpečí zažilo.
Čtyřiapadesát procent mužských respondentů přiznalo, že skutečné nebezpečí bylo větší, než očekávali. V případě žen to uvedly dvě třetiny respondentek.
Jen dvě procenta migrantů by údajně změnila své rozhodnutí – kdyby tito lidé věděli, jak nebezpečná cesta bude, do Evropy by nešli. A jen jedno procento dotázaných by se rozhodlo zůstat doma, kdyby věděli, jaký bude život v Evropě. Jednačtyřicet procent by cestu uskutečnilo znovu bez ohledu na cokoliv, pro 24 procent respondentů by zlepšení domácích ekonomických podmínek bylo dostatečně přesvědčivým důvodem, aby se na cestu nevydávali.
Evropské země, do kterých vstupuje nejvíce migrantů
ION uvádí, že od prvního ledna do druhého října tohoto roku do Evropy vstoupilo 72 263 migrantů a uprchlíků. Jedná se o 14procentní pokles ve srovnání se stejným obdobím v loňském roce, kdy bylo registrováno 84 345 příchozích.
Největší počet migrantů zakotvil v Řecku: 39 155. Země se momentálně potýká s největším počtem příchozích migrantů od roku 2015, kdy do Evropy z Turecka přes tuto balkánskou zemi dorazilo přes milion lidí.
Vláda konzervativního premiéra Kyriakose Mitsotakise se rozhodla na začátku tohoto měsíce zpřísnit azylový zákon. Opatření by mělo zrychlit azylové řízení a zjednodušit deportace migrantů bez nároku na azyl. Novelu kritizovaly lidskoprávní organizace.
Řecko letos vystřídalo na pozici země, kde se zastavuje nejvíce migrantů, Španělsko. Tam jich přišlo 17 405.
Do Itálie, jež byla pro migranty několik let nejoblíbenější evropskou destinací, letos podle statistik IOM vstoupilo 7 892 migrantů. Jedná se o značný propad v porovnání s předchozím rokem, kdy ve stejném období do země přišlo 21 119 lidí.