"Neexistuje ani ostrov Bermeja ani žádný důkaz, který by určoval jeho umístění podle údajů, jež uváděly staré mapy západní části Mexického zálivu," konstatuje prohlášení, které univerzita vydala.
Zjištění přesné polohy údajného ostrova požadoval výbor mexického parlamentu, a to vzhledem k aktualizaci hranic oblasti 200 námořních mil, v jejímž rámci má Mexiko přístup ke zdejším nerostným zdrojům. A ty nejsou malé, odhadují se na 22,5 milionu barelů ropy.
Konspirovali gringové kvůli ropě?
Někteří mexičtí zákonodárci proto přišli se dvěma verzemi, jak ostrov zmizel. Podle té první se stal obětí globálního oteplování a stoupání mořské hladiny. "Druhá možnost je, že ho CIA vyhodila do vzduchu, aby Spojené státy získaly navrch v otázce zásob ropy," říká mexický poslanec Elias Cardenas.
Ostrov Bermeja o ploše 80 kilometrů čtverečních ležící asi 160 kilometrů severozápadně od poloostrova Yucatán měl tvořit nejzazší výspu Mexika, od níž se měla počítat dvousetmílová hranice. Ještě v roce 1998 se objevil v katalogu ostrovů vedeném ministerstvem vnitra, už o rok dříve ho ale rybáři marně hledali. Satelitní snímky nyní ukazují, že pevná zem je tu asi čtyřicet metrů pod hladinou moře.
Místo Bermeji teď musí Mexiku posloužit ke stanovení mořské hranice ostrovy Alacranes.
V této oblasti Mexického zálivu se dělí o práva na využívání nerostného bohatství s Mexikem ještě Spojené státy a Kuba. Američané a Mexičané mají v regionu domluvené moratorium na průzkum a těžbu, to ale v roce 2011 vyprší.
