Návrh byl schválen 91 ku 19 hlasům. Hlasovalo o něm 112 poslanců ze 120. Rozhodnutí muselo být přijato dvoutřetinovou většinou.
Zákonodárci nyní v nové parlamentní rozpravě, která by měla začít do deseti dnů, rozhodnou o konkrétních ústavních změnách. Vlastní ústavní reformu pak musí parlament schválit do 27. září, kdy také končí mandát jednotek NATO zaměřený výhradně na shromáždění zbraní od povstalců a jejich likvidaci.
Jednání parlamentu provázely potíže
Jednání makedonského parlamentu, které začalo minulý týden v pátek, provázel od počátku nesouhlas řadových občanů i poslanců. Mnozí poslanci včetně premiéra Ljubča Georgijevského jednání ignorovali.
"Nemůžeme pokračovat, protože teroristé šikanují a blokují makedonské uprchlíky, kteří se pokoušejí vrátit do svých domovů," prohlásil v sobotu ráno předseda parlamentu Stojan Andov a jednání přerušil.
Jednání byla obnovena poté, co Albánci zrušili blokádu u Tetova a umožnili průjezd autobusů s makedonskými civilisty. Silný nátlak na Andova vyvíjeli také mezinárodní vyjednávači, kteří ho upozornili, že kladením nových podmínek, které nejsou v politické dohodě, maří mírový proces.
Podle dohody měl parlament zahájit jednání o reformách poté, co jednotky NATO odeberou albánským povstalcům třetinu z celkového plánovaného počtu 3300 kusů zbraní. Tato podmínka byla splněna, oznámil minulý čtvrtek vrchní velitel operace Hlavní sklizeň Gunnar Lange.
Nechceme albanizaci země, křičeli Makedonci
Demonstranti mávali rudožlutými makedonskými vlajkami a nad davem se tyčily transparenty typu: "USA a NATO, odejděte z Makedonie do 48 hodin" a "Požadujeme demisi celé vlády". "Ústava nesmí být změněna" a "Nedovolíme albanizaci země," žádali ve svých sloganech slovanští Makedonci.
Poslancům, kteří se pokoušeli proniknout do budovy parlamentu, demonstranti blokovali cestu a nadávali.
 Zadní vchod do makedonského parlamentu střeží speciální oddíly policie. Parlament, který obléhají stovky Makedonců, má zahájit jednání o ústavních změnách ve prospěch Albánců. (31. srpna 2001) |
