Maďarsko v roce 2017 zpřísnilo dohled nad organizacemi financovanými ze zahraničí. Ty, jejichž roční příspěvek překročí 7,2 milionu forintů (546 000 Kč), se musejí povinně registrovat a také zveřejňovat podrobnosti o svých dárcích.
Dotčené spolky musejí rovněž na webových stránkách výslovně uvádět, že jsou „organizacemi podporovanými ze zahraničí“.
Unijní soud v červnu 2020 konstatoval, že jde o „diskriminační a neodůvodněné omezení“, které je v rozporu se základními právy včetně ochrany osobních údajů či svobody sdružování.
Podle kritiků byl tento a další zákony namířen především proti americkému finančníkovi a filantropovi maďarského původu Georgi Sorosovi, kterého kvůli jeho liberálním názorům považuje premiér Viktor Orbán za svého nepřítele.
Nyní může být zákon zneplatněn na některé z příštích schůzí parlamentu. Chystaná novela obsahuje ustanovení, na jehož základě bude maďarský účetní dvůr každoročně vypracovávat zprávy o těch nevládních organizacích, jejichž příjmy budou přesahovat 20 milionů forintů (1,43 milionu korun).
Obavy EU se nenaplnily, zvláštní pravomoci maďarské vlády ukončil parlament |
„Povinnost zrušit daný zákon, která vyplývá z rozhodnutí Soudního dvora EU, je nezávislá na krocích maďarské vlády, které směřují k návrhu nového zákona o transparentnosti neziskových organizací,“ uvedla ve čtvrtek místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová k současné aktivitě maďarské vlády.
Pro Budapešť byl podle ní verdikt soudu závazný okamžitě po vydání. Brusel dal 18. února Maďarsku dva měsíce na to, aby zákon upravilo. V opačném případě čekal zemi finanční postih.
EK v uplynulých letech podala na Maďarsko několik žalob, kterým unijní soud vyhověl. Týkaly se zejména azylové a migrační politiky.
Maďarsko původně kritice od Evropské unie vzdorovalo:
3. dubna 2020 |
