Macron se s Scholzem pozdravili ťuknutím pěstí a šéf Elysejského paláce svého německého hosta oslovil „drahý Olafe“, napsala agentura Reuters.
Oba politici mají na programu jednání současné problémy v Evropské unii i za jejími hranicemi, například napětí panující na ukrajinsko-ruské hranici. Rusko v poslední době u hranice s Ukrajinou soustřeďuje značné vojenské síly.
Scholz vyzval, aby se znovu konaly rozhovory takzvané Normandské čtyřky, tedy Ruska, Ukrajiny, Francie a Německa. Německý kancléř zároveň v souvislosti s Ukrajinou řekl, že hranice nesmí být narušovány.
 |
Podle diplomatických zdrojů agentury Reuters může být schůzka pro Macrona příležitostí, aby posílil svoji roli ve francouzsko-německém partnerství i v EU poté, co z funkce po 16 letech odešla kancléřka Angela Merkelová. Macron je francouzským prezidentem od roku 2017 a očekává se, že se příští rok bude ucházet o znovuzvolení.
Velikost německé ekonomiky staví německé kancléře do silnější pozice, ale Macron se zřejmě pokusí využít nadcházející francouzské předsednictví v sedmadvacítce k prosazení svých priorit, zatímco Scholz bude v úřadu nováčkem.
Baerbocková ve Varšavě jednala o situaci v regionu i právním státu
Východní křídlo NATO potřebuje posílit vzhledem k růstu napětí v regionu, uvedl polský ministr zahraničí Zbigniew Rau po jednání s novou šéfkou německé diplomacie Annalenou Baerbockovou. Rau zopakoval polské výhrady vůči plynovodu Nord Stream 2, který má přivádět ruský zemní plyn po dně Baltu do Německa s pominutím Ukrajiny, Polska a dalších dosud tranzitních zemí. Od nové německé vlády se také domáhal ochoty jednat s Polskem o odškodnění za škody způsobené Německem za druhé světové války.
Polsko chce od Němců biliony za válečné škody. Nadějí je nová vláda |
Berlín až dosud uváděl, že považuje otázku válečných reparací za uzavřenou a že Polsko se nároků na reparace a odškodnění v minulosti opakovaně zřeklo: nejprve v roce 1953, pak v roce 1970 při uzavření smlouvy o německém uznání polské západní hranice na Odře a Nise, jakož i při potvrzení polské hranice při sjednocování Německa na přelomu let 1989 a 1990.
„Hodně otázek nebylo vyřešeno způsobem odpovídajícím společnému pocitu spravedlnosti,“ řekl Rau podle agentury PAP. Od nové německé vlády očekává spolupráci v oblastech, jako je „odpovědnost Německa za rozpoutání druhé světové války“. Za potřebné prý pokládá také návrat k otázce vrácení uměleckých děl a odškodnění za zničená díla polské kultury, památky, archivy, knihovny, které Němci zničili nikoliv během bojů, ale jako okupanti.
