V Bonnu se od úterý budou vůdci soupeřících afghánských frakcí snažit za zprostředkování OSN vybrat patnáctičlennou přechodnou vládu, jež by převzala správu země do doby, než bude zvolen řádný kabinet.
Očekává se, že rokování budou krajně složitá, neboť v jedné z nejchudších zemí světa panuje silná náboženská a etnická rivalita a nevraživost mezi jednotlivými vůdci i národy. Zvláště mezi Paštuny, kteří tvořili základ Talibanu, a Severní aliancí, představovanou Tádžiky, Uzbeky a Hazáry.
Někteří analytici soudí, že poslední výroky Rabbáního, jehož svět nadále uznává jako hlavu země, by mohly k národnímu usmíření výrazně přispět.
|
DÁLE ČTĚTE |
Prezident a vůdce největší opoziční frakce Džamíate islámí se v poslední době snaží rozptýlit obavy Paštunů, že Severní aliance se po obsazení Kábulu nebude chtít s nimi rozdělit o moc.
V sobotu třeba v rozhovoru pro britský The Daily Telegraph uvedl, že pokud se afghánské frakce v Německu shodnou na přechodném vůdci země, je připraven odstoupit.
"Přijmu rozhodnutí bonnské schůzky, nemám žádné osobní ambice," prohlásil Burhanuddín Rabbání. Zároveň však dodal: "Toto setkání bude jen prvním krokem, nepochybně bude velmi užitečné a slibné, ale doufáme, že to bude poslední schůzka mimo Afghánistán."
Tou nejdůležitější otázkou, kterou si nyní Afghánci kladou, je, zda dlouholetí rivalové dokážou v budoucnu společně vládnout. Někteří o tom pochybují. I proto se velká pozornost upírá k Muhammadu Záhirovi šáhovi, bývalému králi. Mnozí soudí, že právě on by alespoň na přechodnou dobu mohl představovat sjednocující faktor.
