Většina námořníků podle generálního prokurátora Vladimíra Ustinova zemřela na udušení už 135 vteřin po výbuchu. Muži, kteří byli v devátém sektoru, žili ještě nejméně čtyři hodiny. Nakonec však také zemřeli, a to následkem vysoké koncentrace kysličníku uhličitého, který se tam vytvořil po výbuchu.
Při pátracích pracích ve druhém sektoru bylo objeveno také asi 23 kilogramů výbušniny, která se sem zřejmě dostala z prvního oddělení.
Další stopy ve vyšetřování
Technici demontovali osm nadzvukových torpéd Granit. Ve třetím úseku pak experti objevili další černou skříňku, která je zřejmě v dobrém stavu a bude možné rozluštit její zápisy.
Uvnitř ponorky se podařilo najít i vzkaz. Napsal ho Andrej Borisov, jehož tělo bylo nalezeno už vloni. Vzkaz byl v uzavřené láhvi od minerálky, podle vyšetřovatelů má ale čistě osobní charakter a nijak příčiny havárie neobjasňuje.
Od pondělí probíhají v několika ruských městech smuteční obřady.
PONDĚLÍ
Za zkázu Kursku může výbuch torpéda
V pondělí oznámil místopředseda ruské vlády Ilja Klebanov, který pátrání po příčinách potopení Kursku řídí, že ponorku potopil výbuch torpéda. Zatím však podle něho není jasné, co k detonaci torpéda vedlo. V televizi NTV připustil srážku Kursku s neupřesněným podvodním objektem. "Základní příčinou zkázy ponorky však byla exploze jednoho z torpéd," konstatoval Klebanov.
Katastrofu by mohla odhalit i černá skříňka
Vyčerpaným expertům, pracujícím na tři směny, se v pondělí podařilo vyprostit i pět protiponorkových raket Granit.
V pátém oddělení ponorky byla také nalezena černá skříňka. Podle vyšetřovatele Artura Jegijeva je páska se záznamy, která byla ze skříňky vyňata, v dobrém stavu. "Domníváme se, že nám pomůže zjistit skutečné příčiny katastrofy," řekl.
Vyprošťování těl z Kursku komplikuje mořská voda, kterou je část ponorky stále zatopena. Voda je navíc smíchána s olejem a jílem. Vzduch je zase prosycen zplodinami z požáru.
VÍKEND
O víkendu vyprostily pátrací týmy z útrob havarovaného Kursku dvaatřicet členů posádky. Ostatky byly odvezeny k ohledání do kriminalistické laboratoře ve vojenské nemocnici v Severomorsku.
Příbuzní sedmnácti z nich už dostali zinkové rakve s jejich ostatky. V Tomsku, Ufě, Lipecku a Kursku tak mohou začít smuteční obřady.
Vyšetřovatelé o víkendu také vešli do pátého úseku Kursku.
Vyšetřovatelé: Trvá nám, než se vzpamatujeme
Vyšetřovatelé pracují uvnitř ponorky ve speciálních protichemických oblecích a v kyslíkových maskách. Střídají se po půl hodinách. Tvrdí ale, že potřebují ještě nejméně dalších 30 minut, aby se vzpamatovali z toho, co v Kursku viděli.
Prvních několik úseků atomové ponorky se po dvou výbuších změnilo v hromadu šrotu.
Podle vojenského generálního prokurátora Vladimira Ustinova měli námořníci ve třetím a čtvrtém úseku speciální protipožární oděvy a dýchací přístroje. Některá těla jsou ale přesto ohořelá, protože podle expertů teplota uvnitř ponorky dosahovala až osm tisíc stupňů Celsia.
Zachránit se nemohl nikdo, míní hlavní prokurátor
Podle Ustinova se za takových podmínek nikdo nemohl zachránit, protože požár zasáhl prakticky všechny úseky plavidla, kromě reaktorů a torpédových šachet. Většina obětí se však udusila.
Generální prokurátor Vladimir Ustinov v rozhovoru pro ruskou státní televizi RTR prohlásil, že zatím nelze zjistit, co bylo příčinou havárie ponorky. Zdůraznil ale, že výbuch vadného torpéda to s největší pravděpodobností nebyl. Torpédo je totiž podle něj zabezpečeno několika speciálními systémy.
Další verzi o střetu s cizí ponorkou nebo jiným plavidlem může podle Ustinova potvrdit nebo vyvrátit až vyzvednutí přídě ponorky. Ta stále spočívá na dně Barentsova moře. Ruská vláda ji chce vyzvednout příští rok.
PÁTEK
V pátek vynesli vyšetřovatelé z ponorky Kursk dvanáct mrtvých námořníků. Osm těl našli v devátém úseku ponorky, kde je únikový východ, u něhož se má posádka shromáždit v případě havárie. Další čtyři těla vyzvedli ze čtvrtého úseku, kde jsou kajuty posádky.
Radiační hladina v šestém úseku je v normě a nepřekračuje šest mikrorentgenů za hodinu. Kvůli obavám ekologů je ale v Kolském zálivu nadále značně omezena lodní doprava.
Příbuzní přijíždějí
Úřady vyzvaly pozůstalé námořníků, aby zatím do Severomorska nejezdili a počkali na pozvání ruské vojenské prokuratury. Přesto už do Kolského zálivu dorazila vdova po Dmitriji Kolesnikovovi, v jehož uniformě se našel dopis o stavu posádky těsně po havárii.
Po ohledání těl proběhnou na vojenském hřbitově v Petrohradě smuteční obřady. Tam bylo už loni pohřbeno několik členů posádky Kursku. Nedaleko betonových hrobů, které jsou už měsíce připraveny, odpočívají oběti havárie atomové ponorky Komsomolec a také rodiče ruského prezidenta Vladimira Putina.
ČTVRTEK
Podle agentury Interfax probíhaly vyprošťovací práce i v noci na pátek. Postup však zpomalilo zdlouhavé odčerpávání vody a oleje.
Ve čtvrtek byli z vraku plavidla vyneseni první tři mrtví námořníci. Ostatky dvanácti mužů už byly ze dna moře vyzdviženy loni.
Na palubu vstoupili vyšetřovatelé
Šest vyšetřovatelů hlavní ruské vojenské prokuratury vstoupilo do vyzdviženého vraku Kursku. Podle záznamu člena posádky Dmitrije Kolesnikova bylo jen v deváté části 23 lidí.
Úřady tvrdí, že podle vzorků vody a vzduchu, které byly z Kursku odebrány, vyšetřovatelům, lékařům a pyrotechnikům nehrozí žádné nebezpečí. V normě je i úroveň radiace.
Co nejrychlejší ohledání devátého úseku zvolili vyšetřovatelé proto, že je nejdál od epicentra výbuchu, který poslal plavidlo se 118 lidmi na palubě ke dnu Barentsova moře.
|
Jak Kursk putoval nejdete ZDE. |
Vyšetřovatelé také zjistili, že horní paluby osmého a devátého úseku nejsou pod vodou, stejně jako jeden atomový reaktor v šestém úseku ponorky. To jim usnadní v příštích dnech práci, která probíhá nepřetržitě.
Expertizy také ukázaly, že torpéda typu Granit jsou na levé palubě v pořádku a bude je možné vyprostit standartním způsobem. Na pravé palubě je jedna torpédová šachta zaplavena vodou, proto budou muset technici torpéda vyřezat a ve speciálním kontejneru dopravit na břeh.
První se ponorky dotknul syn kapitána
První se počátkem týdne trupu ponorky dotknul syn kapitána Kursku Gleb Ljačin. Ten slouží stejně jako jeho otec u námořnictva.
ÚTERÝ
Generální prokurátor: Najdeme viníka
Do Severomorska v úterý přiletěl ruský generální prokurátor Vladimir Ustinov. Ten už dříve prohlásil, že vyšetřování havárie Kursku bude plně otevřené. Dodržovat se podle něj bude pouze vojenské a státní tajemství.
Generální prokurátor dodal, že pokud se ukáže, že havárií supermoderní ponorky zavinil někdo vysoce postavený, nebude nikdo brát ohled na jeho zásluhy.
Obří vlečná loď Gigant-4 se dvěma pontony, která dopravila do loděnice v Rosljakovu u Murmansku vrak Kursku, vyplula z doku. Šéf tiskové služby Severní flotily Vladimir Navrockij tvrdí, že operace trvala méně času, než se původně předpokládalo. A to i přesto, že práce v Kolském zálivu komplikovalo špatné počasí - sněžilo a foukal silný vítr.
Kursk byl od Gigantu-4 oddělen v pondělí poté, co vrak o den dříve dopravili nizozemští odborníci do suchého doku.
Rozebrání vraku bude trvat 9 měsíců
Demontáž ponorky bude trvat asi devět měsíců. První etapa v Rosljakovu potrvá čtvrt roku. Při druhé, 190denní, části bude v loděnicích ve Sněžgorodsku z vraku vyňato palivo. Experti pak celý jaderný úsek vyříznou.
Již dříve byla odříznuta příď plavidla, ve které se mohou skrývat nevybuchlá torpéda. Ta zatím zůstane na mořském dně. Ruské námořnictvo ji plánuje vyzdvihnout příští rok.
Jak se ponorka dostala do Murmansku
Jaderná ponorka Kursk připoutaná k nákladní vlečné lodi Gigant-4 dorazila k základně Severomorsk u Murmansku 10. října. Odtud před více než čtrnácti měsíci vyplula se 118 muži na palubě na svou poslední cestu. Prám s vrakem se vydal na cestu do Kolského zálivu v úterý 9. října 2001.
Kursk o den dříve, po téměř čtrnácti měsících na mořském dně, vyzvedlo nizozemské konsorcium Mammoet Smit International.
Sto padesát metrů dlouhá ponorka, vážící 18 tisíc tun, se potopila loni 12. srpna.
|
Chronologie událostí kolem Kursku od nehody |
| 12. srpna 2000 - Během vojenských manévrů v Barentsově moři se nepodařilo navázat radiové spojení s ponorkou Kursk, norský seizmologický institut zaznamenal dvě exploze v místě, kde se ponorka nacházela. |
| 13. srpna - Hloubkový sonar z křižníku Petr Veliký odhalil na dně Barentsova moře abnormalitu. Dopoledne se záchranný tým poprvé pokusil ponorce v nesnázích pomoci. |
| 14. srpna - Ruská oficiální místa oznámila nehodu jaderné ponorky. Původně udávaný počet posádky 107 upravila na 116. Ruská média sdělila, že do ponorky proniká voda a údajně nemá záchranné kapsule, takže posádka může uniknout jen komorou pro torpéda. |
| 15. srpna - Kvůli bouři byly zmařeny dva pokusy o spuštění hloubkové záchranné kabiny. Velitel ruského vojenského námořnictva admirál Vladimir Kurojedov oznámil, že záchranářům se podařilo komunikovat s posádkou ponorky pomocí úderů na trup ponorky. |
| 16. srpna - Pokus záchranné kabiny, v níž lze evakuovat až 20 lidí, ztroskotal. Záchranáři prý v ponorce nezaznamenali žádné známky života. Prezident Vladimir Putin porpvé reaguje, z místa své dovolené připouští, že situace je kritická. Rusko žádá o pomoc Brity a Nory. Zdůrazňuje však, že má veškerou potřebnou techniku k záchraně. |
| 17. srpna - Dopoledne podnikli ruští námořníci další neúspěšný záchranný pokus. Tisk kritizoval prezidenta Putina za laxní přístup k nehodě ponorky. Moskva po jednání se zástupci NATO oznámila, že nepovažuje další pomoc za nezbytnou. |
| 18. srpna - Záchranná kabina poprvé dosáhla k havarované ponorce. Protože však visela na laně v silném proudu a protože nouzové východy byly poškozené nepodařilo se ji propojit s ponorkou. Pod tlakem kritiky se Putin vrátil z dovolené na Jaltě do Moskvy. |
| 19. srpna - Pokusy o záchranu posádky byly opět neúspěšné. Viceadmirál Michail Mocak řekl, že posádka Kurska je již s největší pravděpodobností mrtvá. Vpodvečer dorazila na místo katastrofy norská loď Normand Pioneer s ponorkou LR5. Na místo dorazila i norská loď Seaway Eagle s potápěči. |
| 20. srpna - Norští záchranáři zjistili dálkově ovládanou videokamerou, že únikový poklop ponorky je poškozený. Potápěči oznámili, že ve vzduchové kapse při výstupu z plavidla je pravděpodobně tělo jednoho z námořníků. |
| 21. srpna - Týmu hlubinných potápěčů se podařilo otevřít vnější i vnitřní poklop jednoho z únikových průlezů havarované ponorky. Agentura Interfax oznámila, že záchranáři nalezli části cizí, údajně britské ponorky. Britové to prakticky okamžitě odmítli. U únikového poklopu nalezli záchranáři první tělo námořníka. Členové posádky Kursku byli oficiálně prohlášeni za mrtvé. Záchranná operace skončila, pokračuje jen průzkum plavidla kamerou. |
| 22. srpna - Putin vyhlásil jednodenní národní smutek. |
| 23. srpna - Na žádost příbuzných a blízkých členů posádky Kursku byla zrušena smuteční ceremonie. |
| 25. srpna - Rodiny námořníků dostaly první finanční pomoc ve výši 720.000 rublů (26.000 dolarů). |
| 1. září - Ruská konstrukční kancelář Rubin se spolu s norskou firmou Stolt Offshore dohodly na způsobu vyproštění těl zahynulých námořníků. |
| 19. září - Putin nařídil vyproštění těl námořníků. |
| 2. října - Podepsána rusko-norská smlouva o společné operaci na jaderné ponorce Kursk. |
| 23. října - Potápěči začali vysekávat hlavní otvor do Kursku. |
| 25. října - Ruský potápěč se poprvé dostal do vraku plavidla. Objevena těla tří námořníků. |
| 26. října - Z Kursku vyzvednuta první čtyři těla; velení ruského vojenského námořnictva přiznalo, že po havárii ponorky část posádky zůstala naživu. |
| 7. listopadu - Vytahování těl námořníků z potopené ruské ponorky bylo definitivně ukončeno; vyproštěno celkem 12 těl. |
| 5. dubna 2001 - Rusko odmítlo zprávy norských médií o tom, že na palubě ponorky Kursk byly jaderné zbraně. |
| 12. dubna - Agentura ITAR-TASS napsala, že na palubě Kursku je 22 protiponorkových raket Granit s konvenční hlavicí. |
| 17. května - Rusko odmítlo nabídku konsorcia nizozemských a norských společností, že pomohou vyzvednout Kursk. |
| 18. května - Rusko podepsalo smlouvu s nizozemskou společností Mammoet Transport, která se bude podílet na vyzdvižení Kursku na hladinu. |
| 21. července - V Barentsově moři začala operace, jejímž cílem je vyzdvižení Kursku na hladinu. |
| 30. srpna - Tým odborníků začal u potopeného Kursku instalovat zařízení, jímž bude oddělena příď od zbytku plavidla. |
| 13. září - Byla dokončena více než týdenní operace, při níž ponorná robotová pila odřízla poškozenou příď Kursku. |
| 14. září - Začala druhá fáze vyzvedávání plavidla: očištění 26 otvorů, které byly vyvrtány do trupu vraku a kterými budou provlečena speciální ocelová lana. Za ně bude pak Kursk vyzdvižen na hladinu. |
| 20. září - Norští vojenští experti upozornili, že při vyzvedávání a transportu Kursku hrozí nebezpečí spontánního odpálení vysoce výkonných protiponorkových raket Granit, které jsou na palubě vraku. |
| 27. září - Začala závěrečná část operace na vyzdvižení Kursku. K místu neštěstí zamířil prám Gigant-4, určený k vyzdvižení ponorky na povrch. |
| 4. října - Přípravné práce na mořském dně byly pozastaveny kvůli počasí. |
| 5. října - Nizozemští odborníci obnovili přípravné práce ke zvedání jaderné ponorky. |
| 7. října - Hlubinní potápěči instalovali na Kursku 26 drapáků, pomocí nichž bude ponorka vyzvednuta ze dna Barentsova moře. |
|
8. října - Záchranné týmy vyzvedly ruskou jadernou ponorku Kursk ze dna Barentsova moře. |
 Věž ruské jaderné ponorky Kursk ční u plovoucího doku v loděnici Roslajkovo u Murmansku z vody. Vrak plavidla v úterý opustila obří vlečná loď Gigant 4, která havarované plavidlo přivezla z místa nehody v Barentsově moři, 23. října 2001 |
