Během ruské anexe v roce 2014 odmítla velká část krymských Tatarů narychlo zorganizované referendum a Krym za součást Ukrajiny. O dva a půl roku později obviňují krymskotatarští aktivisté Rusy, že se je snaží vyděsit, aby se vzdali svého území.
Jeden z aktivistů Ayder Muzhdadbayev britskému deníku The Guardian řekl, že „zatím neexistuje žádný ostnatý plot v tomto smíšeném ghettu Vladimira Putina. Namísto toho je zde nenávistná televizní propaganda, neustálé sledování a obtěžování“. Každý týden se objevují nové zprávy o zadržených, vyšetřovaných nebo zmizelých Tatarech.
Ruská okupační správa likviduje odpor krymských Tatarů, zakázala medžlis |
Například v květnu zmizel v Bachčisaraji, historicky hlavním centru krymských Tatarů, aktivista Ervin Ibragimov. Ze záznamů bezpečnostních kamer je podle Guardianu patrné, že byl svázaný naložen do auta dopravní policie a od té doby o něm nikdo neslyšel.
„Nevím, proč se to stalo, ale jsem si jistý, že jsou za to odpovědní úředníci nebo lidé s nimi spojení,“ řekl jeho otec Umer Ibragimov. Také dodal, že si jeho syn všiml lidí, kteří jej sledovali několik dnů před únosem.
Generální prokurátorka Republiky Krym Natalja Poklonská prohlásila, že se někteří lidé mohli v rámci provokace převléct za dopravní policisty, „aby krymské úřady vypadaly špatně a destabilizovali situaci“.
Exstarosta skončil na psychiatrii
„Oni si uvědomují, že nemohou přinutit Tatary, aby je milovali, tak si místo toho dali za úkol umlčet je,“ říká o Rusech bývalý starosta Bachčisaraje Ilmi Umerov. „Pokud budou mít místní strach, nebudou mluvit, nevyjádří svá rozhořčení a nebudou vykřikovat, že Krym je Ukrajina,“ myslí si.
Krymští TatařiTataři na Krymu žijí už celá staletí. Usadili se zde ještě dříve, než oblast obsadili Rusové a Ukrajinci. Diktátor Josif Stalin vyhnal ve 40. letech minulého století Tatary za údajnou spolupráci s nacisty z Krymu do exilu ve střední Asii. V roce 1989 jim úřady dovolily vrátit se zpět. V současnosti je krymských Tatarů zhruba čtvrt milionu, celkem na poloostrově žije přibližně 2,3 milionu obyvatel. |
Několik prvních měsíců po připojení k Rusku zůstal ve funkci, pak ale odstoupil s tím, že už nemůže sloužit okupačnímu režimu. V tu chvíli začaly jeho problémy. Ruské orgány jej obvinili ze separatismu a vyšetřují ho za veřejné prohlášení, že Krym je součástí Ukrajiny.
V srpnu mu soud v hlavním krymském městě Simferopolu nařídil, aby podstoupil psychiatrické vyšetření. Následně strávil tři týdny zamčený na psychiatrickém oddělení a stále čelí soudnímu stíhání.
Tanya Cooperová z mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch označila chování k Umerovi za „hanebný pokus zneužití psychiatrie k umlčení a pošpinění jeho pověsti. Ostatně to byla oblíbená praktika proti disidentům v Sovětském svazu,“ prohlásila.
Umerov tvrdí, že i kdyby měl skončit ve vězení, nic ho nemůže přesvědčit k tomu, aby region opustil. „Krym je moje vlast, roky jsme bojovali za návrat a rozhodně bych za žádných okolností neodešel dobrovolně,“ uvedl.
Zákaz vstupu
Někteří Tataři přešli pracovat k Rusům, a to buď z přesvědčení, anebo z víry, že spolupráce s úřady bude nejlepší volba. Lidem, kteří se proti ruskému režimu naopak postavili, byl zakázán vstup do regionu. Pět let nesmí na Krym například jeden z tatarských vůdců Mustafa Džemilev, který se musel usadit v Kyjevě, jinak by proti němu bylo zahájené trestní stíhání.
Spustíme námořní blokádu Krymu, pohrozili Moskvě krymští Tataři |
Další z lídrů Akhtem Chiygoz je souzen v Simferopolu za nepokoje, které nastaly během anexe. Ruské síly se tehdy střetly s tatarskými aktivisty a dva lidé při tom zemřeli. Podle svědků se ovšem Chiygoz pouze snažil uklidnit davy.
„Myslím, že je rukojmím a pro Kreml je nezbytné mít nějaký vykonstruovaný soudní proces,“ řekl Chiygoziho právník Nikolaj Polozov.
Přestože se zmíněné nepokoje staly v době, kdy i podle Moskvy byl Krym součást Ukrajiny, přijalo Rusko zákon, podle kterého může trestné činy z období před anexí soudit podle ruského práva. Tato novela je však podle Polozova zcela proti mezinárodnímu právu.
Podle ochránců lidských práv represe vůči odpůrcům anexe sílí. „Krymští Tataři nejsou jediní lidí potlačovaní na Krymu. Ale důvod, proč o nich tolik slyšíme, je, že jsou jedinou zbývající populací, která stále není loajální k Rusku a jsou jediní, kdo vyjadřuje nesouhlas,“ uvedl Krasimir Yankov z hnutí Amnesty International.
