Žádní zahraniční pozorovatelé k volbám neměli přístup, podle Rádia Svobodná Evropa se do volebních místností nedostala ani nezisková ruská organizace Golos, považovaná za jediného nezávislého pozorovatele ruských voleb.
Celých 70 z celkem 75 mandátů v místním parlamentu nakonec získalo putinovské Jednotné Rusko. Zbylých pět křesel připadlo nacionalistům Vladimira Žirinovského. Účast byla podstatně vyšší než v ostatních ruských okrscích - k urnám přišlo přes 60 procent voličů.
Krize na UkrajiněPŘÍMĚŘÍ: Ukrajinci a povstalci se dohodli na klidu zbraní BATALION AJDAR: Intelektuálové, kteří bojují z Ukrajinu POLITOLOG: Putin chce nyní Ukrajinu rozložit vnitřně SIKORSKI: Válku v Evropě nezačneme TANKY: Záběry z Donbasu usvědčují Rusko ČESKÝ DIPLOMAT: Donbas může skončit jako Somálsko NOVORUSKO: Putin uvažuje o novém státu POROŠENKO: Rusové vpadli na Ukrajinu FAŠISTÉ? Letitá ruská nadávka v novém balení VŮDCI POVSTALCŮ: Rusy nahradili Ukrajinci |
„Nejsou tu žádné opoziční strany,“ řekl tatarský politik Nariman Dželjalov agentuře Reuters. „Všechny strany jsou prokremelské a proputinovské. Všechny podporují jeho politiku a všechny ho milují,“ soudí.
Politika na Krymu připomíná doby Sovětského svazu, přizvukuje Andrej Brežněv, předseda malé Komunistické strany sociální spravedlnosti a vnuk někdejšího sovětského vůdce Leonida Brežněva. „Teď tu také není žádná politická soutěž.“
„Zhruba před dvěma měsíci se všichni museli ‚dobrovolně’ přihlásit k členství v Jednotném Rusku - úředníci, předsedové místních úřadů, vedoucí obchodů, zdravotníci,“ říká Brežněv. „Najednou se během tří měsíců ze všeho stalo Jednotné Rusko.“
Jen prázdné sliby, stěžují si Tataři
Krymští Tataři volby bojkotovali. „Tato nová vláda se dostala k moci vojenským převratem. Tak proč bychom měli jít do volebních místností a schválit tak jejich diktaturu a anexi?“ řekla agentuře Bloomberg učitelka Sultanija Charachady, která byla mezi prvními, kdo se po osamostatnění Ukrajiny v roce 1991 vrátili z nuceného exilu.
„Slibují hodně, ale dělají jen velmi málo,“ shrnul místopředseda medžlisu (tatarského zvykového parlamentu) Nariman Dželjakov dosavadní přístup kremelských politiků k menšině, kterou po druhé světové válce nechal Stalin přestěhovat do stepí Střední Asie. K volbám se podle něj chystalo jít jen zhruba 20 až 30 procent Tatarů. „Někteří tam chtějí jen proto, aby zničili volební lístky,“ dodal Dželjakov.
Tatarům nové politické vedení slibovalo větší zastoupení v samosprávných orgánech i lepší kvalitu života. Místní úřady dokonce minulý týden uspořádaly konferenci o „situaci Tatarů na dnešním Krymu“, kde krymský premiér Sergej Aksjonov této menšině slíbil příspěvek ve výši zhruba šesti milionů korun. Peníze mají jít zejména na rozvoj plynovodů v oblastech, kde Tataři žijí. Opraveny mají také být některé mešity.
„Takové tu nepotřebujeme“
Realita je však jiná. V úterý ruská policie provedla razii v sídle medžlisu a pronikla do redakce tatarského ústředního tiskového orgánu Avdet. Policisté také strhli ukrajinskou vlajku, která stále vlála na budově tatarského sněmu.
„Modlím se za bezpečnost našich krymských bratrů a sester,“ uvedl nejvyšší duchovní představitel ukrajinských muslimů Said Ismajlov. Ruské ministerstvo vnitra k akci neposkytlo novinářům žádné vysvětlení.
Ve středu městský soud v Simferopolu rozhodl o vyklizení sídla medžlisu. Podle Aksjonova přitom krymská vláda s Tatary žádný problém nemá. „Prohlídka medžlisu je záležitostí tajných služeb, které postupují v souladu s instrukcemi,“ prohlásil Aksjonov.
Tatary trápí také fakt, že předseda medžlisu Refat Čubarov ani jeho předchůdce Mustafa Džemilev na Krym vůbec nesmí, stali se totiž oficiálně nežádoucími osobami.
Noví pánové Krymu převzali také tvrdou ruskou linii v přístupu k homosexuálům. „Takové lidi my na Krymu nepotřebujeme,“ prohlásil o nich Aksjonov. Shromáždění lidí s menšinovou sexuální orientací podle premiéra nepřipadají v úvahu. „Naše policie a složky domobrany okamžitě zareagují a během tří minut jim vysvětlí, jaké sexuální orientace by se měli držet,“ nechal se slyšet krymský premiér.
