Odvolací soud ale dnes oznámil, že na verdikt potřebuje více času. Dodal, že chce vnést „větší jasno“ do protichůdných tvrzení Ukrajiny a krymských muzeí. Rozsudek plánuje vynést za šest až devět měsíců.
Muzeum Allarda Piersona v Amsterodamu si na výstavu nazvanou Krym: Zlato a tajemství Černého moře půjčilo historické artefakty staré až několik tisíciletí ze čtyř krymských muzeí. Příslušné smlouvy podepsali Nizozemci s Ukrajinou.
Po ruské invazi na Krym však muzea na poloostrově kontroluje Rusko, které trvalo na vrácení předmětů na anektované území, tedy de facto do ruských rukou.
V prosinci 2016 amsterodamský soud rozhodl, že na základě pravidel Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) musejí být historické cennosti vráceny jako kulturní dědictví suverénnímu státu, což Krym není.
Dojde na Šalamounovo rozhodnutí?
„Co se stalo u soudu je neetické. Tyto cennosti náleží místu, kde byly nalezeny,“ řekla o rozhodnutí z roku 2016 rádiu Svobodná Evropa Natalja Poklonská, bývalá vrchní státní zástupkyně republiky Krym. „Jedná se o krymské dědictví, které by se mělo vrátit zpátky domů,“ dodala.
Zlatá sbírka z Krymu se vrátí na Ukrajinu, rozhodl nizozemský soud |
Výstavu muzeum ukončilo před pěti lety, v roce 2014. Ukazovala, jak se území Krymu vyvíjelo od osídlení Řeky v 7. století před naším letopočtem přes období, kdy Krymu vládli například Skythové, Gótové či Hunové. K vidění byly i mimořádně vzácné předměty včetně zlatých šperků, helmic či bohatě zdobených zbraní.
Krymský poloostrov Rusko anektovalo v březnu 2014 poté, co se místní obyvatelé v referendu rozhodli pro připojení oblasti k Rusku. Mezinárodní společenství považuje referendum za nezákonné a připojení Krymu k Rusku neuznává.
