Kosovský prezident Hashim Thaci oznamuje národu, že rezignuje na funkci, aby...

Kosovský prezident Hashim Thaci oznamuje národu, že rezignuje na funkci, aby mohl čelit obvinění z válečných zločinů. (5. listopadu 2020) | foto: AP

Kosovský prezident byl zatčen. Rezignoval kvůli obvinění z válečných zločinů

  • 83
Prezident Kosova Hashim Thaci rezignoval na funkci, aby mohl čelit obviněním z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti u tribunálu v Haagu. Podle agentury AP se tak rozhodl, aby „ochránil integritu prezidentského úřadu v Kosovu“. Poté byl zatčen a předán tribunálu.

„Dneškem rezignuji,“ oznámil prezident na tiskové konferenci. Politik byl následně zatčen a přepraven do vazební věznice tribunálu v Haagu, potvrdil tribunál.

Detaily obvinění zatím nejsou známy. Thaciho, jenž patřil během války se Srbskem v 90. letech mezi vůdce povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UÇK), v červnu prokuratura označila za zodpovědného za vraždy 100 civilistů. Thaci spáchání zločinů odmítá.

„Před několika okamžiky jsem byl oficiálně informován, že soudce zvláštního soudu moji obžalobu potvrdil,“ sdělil novinářům v Prištině Thaci. K demisi se podle svých slov rozhodl, aby ochránil integritu prezidentského úřadu i Kosova a aby ochránil historickou pravdu o tom, kdo byl viník a kdo oběť. A také z toho důvodu, že coby stávající hlava státu před soudem stanout nemůže. Obvinění označil za „nejmenší cenu, kterou je třeba zaplatit za svobodu našich lidí“.

Dvaapadesátiletý Thaci patřil k vůdcům povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UÇK), která v 90. letech bojovala proti režimu v Bělehradu s cílem odtrhnout Kosovo od Srbska. Po válce působil jako ministr zahraničí, vicepremiér, premiér a od roku 2016 coby prezident Kosova.

Je jedním z několika kosovských politiků obviněných ze zločinů, mezi něž patří například vraždy, mizení lidí nebo mučení. Agentura AP podotýká, že detaily obžaloby proti Thaçimu zatím nejsou známy, nicméně prokuratura už v červnu informovala o existenci obžalovacího spisu, podle něhož jsou Thaci a ostatní zodpovědní za vraždy 100 civilistů.

Prokuratura tehdy uvedla, že zveřejnila informace o existenci obžaloby, protože se Thaci a další podle ní opakovaně pokoušeli klást překážky práci tribunálu a panovaly obavy, že se snaží změnit kosovské právo, které existenci tribunálu ustanovilo.

Kosovský prezident odstoupil den poté, co byl zatčen a přepraven ke zvláštnímu soudu v Nizozemsku bývalý předseda kosovského parlamentu Jakup Krasniqi, jenž během bojů se Srbskem v letech 1998 až 1999 působil jako vysoce postavený velitel kosovských povstalců.

Dalším obviněným je podle agentur bývalý předseda parlamentu a šéf opoziční strany Kadri Veseli. Ten se nechal slyšet, že obvinění v jeho případě bylo rovněž potvrzeno a tudíž rezignuje na všechny „veřejné politické aktivity“ a odjede do Haagu. Také on odmítá, že by zločiny spáchal. O svém obvinění informoval rovněž bývalý velitel UÇK a současný politik Rexhep Selimi s tím, že odcestuje do Haagu.

Než bude zvolen nový prezident, Thaciho bude v úřadu hlavy státu zastupovat předsedkyně kosovského parlamentu Vjosa Osmaniová, uvedla agentura Reuters.

Tribunál pro Kosovo byl po mnoha odkladech a silném tlaku mezinárodního společenství na kosovské představitele schválen v roce 2015, na základě zprávy Rady Evropy z roku 2011 obsahující obvinění, že bojovníci UÇK obchodovali s lidskými orgány, které odebírali vězňům, a že zabíjeli Srby i Albánce. Tribunál má soudit bývalé velitele povstalecké UÇK, která vedla ozbrojený boj za odtržení tehdejší jihosrbské autonomní oblasti Kosovo. Tribunál je součástí kosovského soudnictví, ale z bezpečnostních důvodů sídlí v nizozemském Haagu a jeho členové jsou zahraniční soudci.

Válka za nezávislost Kosova na Srbsku si vyžádala přes 10.000 životů, většinou kosovských Albánců. Osud více než 1600 nezvěstných zůstává neznámý. Boje skončily po 78 dnech náletů NATO, které bombardovalo srbské síly. Kosovo, ovládané Albánci, vyhlásilo nezávislost v roce 2008. Uznalo jej mnoho západních států, nikoli však Srbsko a jeho spojenci Rusko a Čína.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video