Když rumunský prezident Klaus Iohannis v říjnu navštívil novou nemocnici svatého Jana ve městě Suceava na severu země, označil ji za příklad pro systém zdravotní péče v celém Rumunsku. O pět měsíců později chválu zdravotního střediska vybudovaného z peněz Evropské unie vystřídala kritika.
Stát musel nemocnici uzavřít, aby ji mohl kompletně vydezinfikovat poté, co se koronavirus rozšířil po celé budově a infikoval nejméně 181 zdravotníků, včetně 43 lékařů.
Manažeři nemocnice a místní zdravotní úředníci jsou v posledních dnech pod palbou kritiků kvůli špatnému řízení, nedbalosti a nekompetentnosti.
Šíření koronaviru v nemocnici a jejím okolí vedlo k uzavření celé župy Suceava. Lidé nyní tuto oblast přirovnávají k italské Lombardii, která je ohniskem infekce v Itálii. „Je to naše rumunská Lombardie. Suceava je kanárkem v uhelném dole,“ uvedl pro Rádio Svobodná Evropa (RFE) rumunský politolog Sorin Ionita.
V župě, jejíž centrem je stejnojmenné město, žije přibližně 600 tisíc obyvatel, což jsou více než tři procenta z devatenáctimilionové rumunské populace. V úterý však na tuto oblast připadalo více než 25 procent všech nakažených koronavirem v Rumunsku, kterých je momentálně 2 245.
Na region připadá také přibližně třetina ze 85 úmrtí v zemi. Počet nemocných navíc v regionu v dalších dnech pravděpodobně poroste, protože se čeká na výsledky mnoha dalších testů.
Stala se zásadní chyba, připouští ministr zdravotnictví
Stotisícové město Suceava a jeho okolí bude od úterka až do poloviny dubna uzavřeno do přísné izolace s cílem zabránit šíření viru do zbytku země. Podle RFE je to první takto uzavřené město v Rumunsku. Stát sem bude v následujících dnech pravidelně dovážet potraviny a další zboží.
Nejhorší zdravotnictví v EU, exodus lékařů. Rumunsko čeká den pravdy |
Zdravotnická krize způsobená koronavirem si v Rumunsku minulý týden vyžádala rezignaci ministra zdravotnictví Victora Costache, kterého nahradil jeho náměstek Nelu Tataru. Nemocnice po celé zemi si stěžují na nedostatek ochranných obleků a dalšího potřebného vybavení pro zdravotnický personál.
Tataru přesto věří, že nemocnice v Suceavě opět brzy otevře. „Epidemiologové tu včas neidentifikovali některé případy koronaviru. Zdravotníci špatně používali ochranné pomůcky a nakazili se. Příslušní úředníci je navíc poslali do izolace příliš pozdě,“ přiznal Tataru špatné zvládnutí situace.
Rumunsko vynakládá na zdravotnictví jen 5,5 procenta HDP, což je přibližně polovina průměru v EU. Mnoho lékařů a sester se navíc z Rumunska stěhuje za lepším platem na Západ, takže jich má země masivní nedostatek. Za posledních třináct let odešlo za hranice odhadem 17 až 20 tisíc lékařů.
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvSystém v nemocnicích není na krizi připravený
„Systém v nemocnicích tu byl vytvořen, aby fungoval v normálních dobách, ne v době krize,“ uvedl politolog Ionita s tím, že ani dobré vybavení nemůže zemi zachránit ve chvíli, kdy mu chybí dobré lidské zdroje a řízení. „Mohlo se to stát kdekoliv v Rumunsku, ale Suceava měla smůlu a byla prostě první,“ uzavírá.
Rumunsko v druhé polovině března kvůli koronaviru uzavřelo hranice pro většinu cizinců a omezilo i možnost pohybu svých občanů uvnitř země. Kromě naléhavých případů platí také noční zákaz vycházení. V nákupních centrech smějí zůstat otevřeny pouze obchody s potravinami a hygienickými potřebami.
Navzdory tomu, že bohoslužby v kostelech se mají konat pouze bez věřících, se lidé v posledních dnech v různých částech země opakovaně shromáždili na mších. Pravoslavní kněží navíc v rámci náboženského obřadu vkládají do úst všech farníků jednu a tu samou lžíci, což je velmi nebezpečné.
