Mor se jako duch ze středověku příležitostně objeví v odlehlých oblastech někdejšího Sovětského svazu, kde nemoc dodnes přežívá mezi divokými hlodavci. Nákazu se podařilo v průběhu staletí značně eliminovat prostřednictvím zlepšení veřejné hygieny. Včas odhalenou infekci lze nyní léčit antibiotiky.
Ve 20. letech minulého století se ale na dýmějový mor v SSSR stále umíralo a vláda to považovala za mezinárodní ostudu. Zřídila proto specializovanou státní agenturu, která nákazu sledovala a držela ji pod kontrolou.
Nástupci této agentury existují dodnes v Rusku a půl tuctu dalších postsovětských zemí. S pomocí svých připravených karanténních plánů a vyškoleného personálu se nyní stali oporami regionální reakce na koronavirus.
Jak velkou roli bývalá protimorová centra, jak se zařízení jmenovala, v boji proti koronaviru nyní sehrávají, zatím nelze s určitostí říct. Faktem je, že stopadesátimilionové Rusko zatím eviduje 27 938 nakažených a 232 mrtvých.
Podle listu The New York Times zděděný sovětský systém pravděpodobně pomohl šíření nemoci covid-19 alespoň zpomalit a je jednou z možností, proč se koronavirus pohyboval v Rusku, na Ukrajině a dalších zemích někdejšího Sovětského svazu pomaleji než v západní Evropě a USA.
Pracovnice jednoho z protimorových center v SSSR na konci 50. let:
How Bubonic Plague Has Helped Russia Fight the Coronavirus https://t.co/f8YLtVsrP0 https://t.co/kO2md2Nkeu
Úředníci postupují podle osvědčených plánů pro mor
Důvodem ale může být samozřejmě také šťastná náhoda, uzavření hranic nebo úředníci zatajující skutečný počet mrtvých. Počet lidí nakažených infekcí tu v každém případě stoupá a zdá se, že tyto země směřují za zbytkem světa. Zaměstnanci protimorových center nicméně tvrdí, že se jejich včasná práce vyplatila.
Černá smrt a její sestry. Pandemie, které kosily lidstvo a bořily impéria |
„Samozřejmě že to pomohlo,“ říká Ravšan Maimulov, ředitel regionálního protimorového centra v Kyrgyzstánu. Maimulov v roce 2013 vyšetřoval chlapce s morem, který nemoci nakonec podlehl.
Letos v březnu poté v souvislosti s koronavirem použil stejný karanténní plán, jaký zavedl už po mladíkově smrti.
Sedmapadesátiletý Maimulov tehdy nařídil uzavření oblasti a v tajnosti předal zprávu krajskému vedení, aby se informace nerozkřikla a lidé odtud nestihli utéct. „Potřebovali jsme jim zabránit v útěku. Příští ráno byla na kontrolních stanovištích policie a vesnice byla zapečetěna,“ popsal Maimulov.
Rusko přizpůsobilo centrum v Moskvě koronaviru
Letos v březnu už stačilo postup v zasaženém kyrgyzském regionu Issyk-Kul jen zopakovat. „Pracovali jsme podle operativního plánu pro mor,“ shrnul Maimulov. Oblast s asi půl milionem obyvatel dosud potvrdila tři lidi s koronavirem. Kyrgyzstán zaznamenal 449 nakažených a pět mrtvých.
Rusko v současnosti udržuje napříč celou zemí třináct protimorových center, pět výzkumných institutů zabývajících se morem a několik terénních stanic. V březnu ruští úředníci přesunuli nové laboratorní vybavení do protimorového centra v Moskvě s cílem rozšířit jeho schopnost testovat koronavirus.
Podle listu The New York Times ředitelé protimorových center z Arménie, Běloruska, Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Ruska od ledna několikrát vedli debatu o šíření koronaviru prostřednictvím konferenčních hovorů. Na nemoc covid-19 reagoval také protimorový institut v ukrajinské Oděse.
24. března 2020 |
