Studie, vedená doktorkou Claire Stevesovou a profesorem Timem Spectorem na univerzitě King’s College v Londýně, analyzovala data 4 182 uživatelů aplikace věnované studiu příznaků nemoci covid-19, kteří měli pozitivní test na přítomnost viru a průběžně zaznamenávali své zdraví.
Vědci podle listu The Guardian došli k závěru, že u žen byla ve srovnání s muži obecně dvakrát větší pravděpodobnost, že jim příznaky koronaviru přetrvají déle než měsíc. Ale jen do šedesátého roku života, po kterém se úroveň rizika stala u obou pohlaví víceméně podobná.
Rostoucí věk odborníci spojili také s větším rizikem takzvaného „dlouhého covidu“, v rámci kterého se může infekce protáhnout na několik týdnů až měsíců. Zatímco ve věku nad sedmdesát let trpělo potížemi po dobu čtyř a více týdnů 22 procent lidí, ve věku od 18 do 49 let to bylo deset procent.
U žen ve věku mezi padesátkou a šedesátkou došlo podle expertů ke spojení obou rizikových faktorů. „Ve srovnání s lidmi ve věku od 18 do 30 let měly osmkrát větší pravděpodobnost výskytu trvalých příznaků covidu-19,“ popsal profesor Spector.
Největší rozdíl mezi muži a ženami však byl zaznamenán u lidí ve věku od 40 do 50 let, kde bylo riziko vzniku „dlouhého covidu“ u žen dvojnásobné.
Téměř 15 tisíc nakažených za den a Česko už je nejhorší na světě |
„Je to podobné schéma, jaké vidíme u autoimunitních onemocnění,“ uvedl Spector. „Potíže, jako je revmatoidní artritida, onemocnění štítné žlázy a lupus, jsou u žen těsně před menopauzou dvakrát až třikrát častější. Poté je to opět podobné,“ uvedl.
Za tuto odlišnost může podle Spectora pravděpodobně rozdílná reakce ženského a mužského imunitního systému na koronavirus.
Čím víc příznaků, tím delší doba nemoci
Studie, která zatím neprošla recenzním řízením, také uvedla, že s větším rizikem přetrvávajících zdravotních problémů souvisí také přítomnost pěti nebo více příznaků covidu-19 během prvního týdne nemoci.
Většina pacientů s covid-19 má mírný průběh nemoci. Ale co to znamená? |
Také v tomto případě podle Spectora jde o rozdíl v imunitní odpovědi. „Určitě existuje skupina pacientů, kteří koronavirem trpí řadu týdnů a jejichž infekci doprovází potíže se zažíváním, kožní vyrážka, malátnost či otupělost. V takovém případě je zasaženo celé tělo, nikoli jen jeho část,“ uvedl Spector.
U těchto lidí imunitní systém podle Spectora pravděpodobně funguje odlišně, což se může projevit právě mnoha různými příznaky v prvním týdnu. K dalším faktorům, které studie spojovala se zvýšeným rizikem vzniku trvalých příznaků covidu-19, patřila například nadváha nebo astma.
