Pohled na nizozemskou část ostrova Svatý Martin

Pohled na nizozemskou část ostrova Svatý Martin | foto: Profimedia.cz

Nizozemsko chce v Karibiku za peníze reformy. Rasismus, zuří bývalá kolonie

  • 197
Pandemie zastavila v bývalé nizozemské kolonii v Karibiku turistiku a vyvolala hlubokou finanční krizi. Vláda na ostrově Svatý Martin proto nutně potřebovala záchranné lano. Nizozemsko bylo ochotné jí ho hodit, ale za předpokladu, že se podřídí jeho požadavkům. To vedlo k ostrému sporu, v rámci něhož nyní Nizozemsko čelí v OSN obvinění z rasismu a praktik kolonialismu.

„Tento autoritativní přístup nám připadá jako návrat do koloniálních časů,“ uvedla premiérka zámořského území Silveria Jacobsová. Ačkoli pandemie zasáhla hospodářství po celém světě, na Svatém Martinu a dalších nizozemských autonomních ostrovech v Karibiku, Arubě a Curaçau, je krize enormní.

Šíře požadavků Nizozemska výměnou za pomoc v nouzi v hodnotě milionů dolarů podle svatomartinského parlamentu nad ostrovem opět zavádí druh dohledu, o kterém si ostrované mysleli, že se ho nadobro zbavili v roce 2010, když získali v rámci Nizozemského království autonomii.

Svatomartinští zákonodárci považují chování Nizozemska za tak nevhodné, že tento týden předali OSN petici, ve které ho obvinili z „rasové diskriminace“ a „porušování mezinárodních práv“.

„Snaží se převzít plnou kontrolu nad naší demokracií. Už příliš dlouho prosazují narativ, že naši lidé jsou zkorumpovaní a nekompetentní,“ uvádí členka svatomartinského parlamentu Grisha Heyliger-Martenová.

„Je to jako Černý Petr. Říkají, že to není rasistické, ale je. Stejně jako to, co se nám teď snaží udělat,“ líčí s odkazem na snědou postavu pomocníka Svatého Mikuláše, která se v Nizozemsku stala v posledních letech předmětem sporů. Petici podpořilo dvanáct z patnácti členů jednokomorového parlamentu.

Je zapotřebí generální oprava, říká Nizozemsko

Jenže nizozemská vláda problém vidí jinak. V jejích očích pandemie nabízí příležitost ke generální opravě ostrovů, které podle ní zkrátka nefungují.

Výměnou za finance trvá na snížení státních platů a benefitů, změnách místních zákonů ohledně daní a práce, hraničních kontrol či systémů vzdělávání a zdravotní péče. To vše chce uskutečnit pod dohledem nového orgánu pro reformu a rozvoj, jehož členy jmenuje po konzultaci s ostrovními zákonodárci.

Nizozemští představitelé tvrdí, že pandemie ukázala šíři problémů narůstajících od udělení autonomie, včetně obřích platů zákonodárců. Na Svatém Martinu s 40 tisíci obyvateli vydělávají členové parlamentu více než 10 tisíc dolarů měsíčně (220 tisíc korun). Podle nizozemských úředníků tak dostávají více než jejich kolegové v Nizozemsku.

Nizozemcům situace podle listu The Washington Post připomíná rok 2017, kdy ostrov zpustošil hurikán Irma. Tehdy mu poslali miliony dolarů. Nizozemští úředníci tvrdí, že daňoví poplatníci v Nizozemsku tak museli opět dát peníze ostrovům, které mají být soběstačné.

„Mohou se sebrat a z království odejít“

Úředníci také uvádějí, že od začátku pandemie krmí tisíce ostrovanů pomocí potravinových programů, prostřednictvím grantů jim nabízí lékařské vybavení a očkování proti covidu-19 a také jim udělili řadu půjček v hodnotě desítek milionů dolarů na fiskální podporu.

Z pláže za katr. Když si turisté myslí, že pro ně cestovní omezení neplatí

Nizozemsko trvá na tom, že svatomartinští zákonodárci nedokázali vytvořit fungující a spravedlivou společnost, a proto se je snaží k tomuto cíli posunout. Poukazují na obvinění z korupce a masivní chudobu na ostrově.

„Pokud se cítí být námi kolonizování, mohou z království odejít, je to zcela na nich,“ řekl nizozemský ministr pro záležitosti království Raymond Knops. Říká, že nizozemské požadavky souvisí s penězi, nikoli s „rasismem nebo postkoloniální akcí“.

„Kvůli krizi nebyli vůbec autonomní a museli požádat o peníze jinde, v tomto případě nizozemskou vládu,“ uvedl s tím, že doufá, že se Svatému Martinu podaří s nizozemskou pomocí dosáhnout „skutečné autonomie“.

Nizozemská část ostrova Svatý Martin (severní část je zámořským společenstvím Francie) má svůj vlastní parlament a policii, obranu a soudní systém ale stále řídí Nizozemci. Ostrov byl rozdělen v sedmnáctém století, přičemž Francie se svou částí vychází mnohem přátelštěji. 

Prostí ostrované si pomoci váží

Nizozemští představitelé na Svatém Martinu ale říkají, že zatímco vůdci ostrovů odmítli uznat oběť, kterou nizozemští daňoví poplatníci učinili, prostí ostrované si pomoci váží a chtějí ukončit neefektivnost a korupci.

„Od politiků uslyšíte slova jako neokolonialismus a mnohá další obvinění proti Nizozemcům. Ale státní zaměstnanci mi říkají, že jsou nadšení, že se budou moci podívat na své instituce a změnit je k lepšímu,“ říká Chris Johnson, zástupce Nizozemska na Svatém Martinu.

„Když země dává mnoho milionů na pomoc, nastaví podmínky,“ souhlasí Ricardo Perez ze svatomartinské asociace pohostinství a obchodu. „Jsou podmínky tvrdé? Rozhodně. Vláda si ale nevytvořila u Nizozemska takovou důvěru, aby řeklo: ,Vezměte si peníze a utraťte je, jak chcete.‘“


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video