Catia Passosová dělala vše proto, aby ona ani její pětadvacetiletá dcera nechytily koronavirus. Umývaly si ruce, nosily roušky, zůstávaly doma. Nepomohlo to. Nakonec se nakazily.
Musela jít do nemocnice. Po deseti dnech se uzdravila. Její dcera trpící astmatem nemoci covid-19 podlehla.
Koronavirus ve světě   |
Catia se nyní táže, proč virus ušetřil ji a nikoliv její dceru. Není samotná, koho překvapují v porovnání s evropskými zeměmi poměrně vysoká čísla mladých lidí, kteří v rozvojových zemích na covid-19 zemřeli.
Lékařka Isabella Relloová sdělila listu The Washington Post, že ji šokovalo množství mladých, kteří s koronavirem leží na nemocničních lůžkách. Skoro polovina jejích pacientů byla mladého věku a mnozí z nich umírali. „Rychlost, s jakou (koronavirus) zabíjí lidi, včetně těch mladých, je šokující,“ říká Rellová, jež si uvědomila, že i jí v jejích osmadvaceti letech hrozí nebezpečí.
V Brazílii bylo 15 procent lidí, kteří zemřeli na koronavirus, mladších 50 let. Jedná se o desetinásobně vyšší číslo než v Itálii nebo Španělsku. V Mexiku je trend ještě výraznější. Téměř čtvrtina mrtvých byla ve věku mezi 25 a 49 lety. V Indii úřady uvedly, že téměř polovina obětí byla mladší 60 let.
Vše o koronaviru
|
The Washington Post podotýká, že zpočátku byl koronavirus nemocí bohatých. Nákaza se šířila mezi těmi, kteří si mohli dovolit cestu do Evropy a dalších zemí, kde virus chytili. Posléze se však koronavirus dostal i do chudších pater společnosti a tím došlo i k demografické změně nakažených.
Proč koronavirus ohrožuje i mladé lidi?
Stejně jako další země rozvíjejícího se světa, i Brazílie má velmi mladou populaci. Podle některých specialistů lze nízký věk místních obyvatel považovat za jeden faktorů, proč například Afrika či Blízký východ v porovnání s Evropou nemají tolik zemřelých.
Další podstatné faktory, jako slabé zdravotnictví a omezený přístup k jeho službám, můžou ale tuto výhodu minimalizovat. Chudí lidé v rozvíjejících se státech trpí řadou chorob, na jejichž léčbu nemají prostředky. Jejich oslabený stav je tak činí obzvláště náchylnými k virové infekci.
Socioekonomické faktory hrají roli též v rozvinutých ekonomikách. V USA umírá na covid-19 větší počet mladých než v Evropě. „Může to být tím, že máme více lidí, kteří mají srdeční vady v mladším věku než jinde,“ řekla listu Los Angeles Times Kirsten Bibbing Domigová, odbornice na epidemiologii a biostatistiku z University of California, San Francisco (UCSF).
Koronavirus zvláště postihuje Afroameričany. Čísla překvapila i Trumpa |
Srdečními chorobami ve větší míře trpí afroameričtí obyvatelé, kteří často vyrůstají a žijí na chudých předměstích. Analýza magazínu Time uvádí, že mladí příslušníci černošských komunit umírají na koronavirus častěji než jejich bílí protějšci.
Chudí obyvatelé jsou též mnohem závislejší na práci, u níž je nutné se setkávat s lidmi a která jim nedovoluje zůstat doma v karanténě. Podle agentury AFP mladí Brazilci kvůli ekonomické nutnosti stále pracují jako řidiči, zedníci či prodavači, kvůli čemuž jsou více vystaveni hrozbě, že se infikují.
Navíc většinou žijí v přeplněných oblastech, kde se virus snadno šíří. Podle listu The New York Times doktoři z indické Bombaje říkají, že hustota obyvatel je největším nepřítelem v boji města proti koronaviru. V brazilských favelách kvůli obavám z nekontrolovatelného šíření koronaviru karanténní opatření začaly vynucovat tamní gangy.
Že ani rozvinuté státy nejsou proti této hrozbě zcela imunní, dokazují případy ze Singapuru a Německa. Tam se staly epicentry nákazy přeplněné ubytovny pro migranty.
