„Vláda se víc stará o ekonomiku než o lidi. Vzala to na lehkou váhu,“ popisuje rozhořčeně situaci ve Švýcarsku Jarmila Mitterbacherová. V zemi žije už třicet let a část rodiny má v Čechách. „Jsem teď docela ráda, že moje osmdesátiletá matka není tady,“ dodává.
Zatímco se v Česku na konci února už jednalo o prvních opatřeních, život ve Švýcarsku první nakažený příliš nezměnil. „O zavření hranic se jednalo tak dlouho, až je zavřely sousední země samy,“ říká Mitterbacherová.
Postupy vlády byly od začátku kontroverzní také podle Ludvíka Švestky, který v zemi žije od roku 1968. „Přestože už byla popsána nebezpečí šíření koronaviru, stále byly otevřené hranice pro desítky tisíc pendlerů ze severní Itálie,“ popisuje Švestka.
Právě tito pendleři jsou důvodem, proč je kanton Ticino na jihu Švýcarska nejpostiženější částí země. Hlášeno je z něj takřka 824 případů na 100 tisíc obyvatel.
„Čísla tady nestoupají v řádech desítek, ale stovek nebo tisíců,“ komentuje Mitterbacherová. Švýcarsko má momentálně 26 732 případů. Nemoci podlehlo 1 281 lidí. Vyléčila se však víc než polovina pacientů, a to 15 900 z nich. V nemocnici je kolem pětistovky lidí.
Lidé si povídají na švýcarsko-francouzské hranici uzavřené kvůli pandemii koronaviru.
S rouškou chodí ven blázni
„Když jdete po ulici s rouškou, koukají na vás jako na blázna nebo se bojí, že jste nakažený. Takže samozřejmě neexistují žádné iniciativy na šití roušek jako třeba v Česku, a vzhledem k jejich nedostatku to vláda ospravedlňuje tím, že nejsou třeba,“ vypráví Mitterbacherová a podotýká, že sama sleduje doporučení české vlády, kterými se i řídí.
O rouškách se v zemi od začátku mluvilo jinak než v Česku, podle Švestkových slov byly dokonce označované jako kontraproduktivní: „Protože dodávají dotyčnému falešný pocit jistoty, a on tím pádem třeba zanedbává hygienu,“ popisuje argumentaci úřadů.
Koronavirus ve světě   |
Sám roušku nosí, ale setkává se s opovržlivými pohledy. „Prý mají chránit okolí, a ne toho, kdo je nosí, a mají smysl jen pro zdravotnický personál,“ uvádí. Sám však zastává názor, ze úřady zrazovaly od jejich nošení spíše proto, ze jich byl nedostatek
„Lidé laxním přístupem nemyslí na personál nemocnic ani obchodů. Když jdete nakoupit, nikdo z personálu nemá roušku ani rukavice. Jediné, co prodavače chrání, jsou plexiskla u kas,“ vypráví Mitterbacherová.
„Na začátku února jsem si myslela, že vláda bude jednat. Švýcarsko je přece jen svou precizností známé, ale v tomhle mě vláda zklamala. Jediné precizní opatření v poslední době bylo, že jsem dostala pokutu za překročení povolené rychlosti o dva kilometry,“ směje se Mitterbacherová.
Vše o koronaviru
|
Úroveň švýcarských nemocnic je naštěstí podle slov Ludvíka Švestky i Jarmily Mitterbacherové výborná, lůžek i materiálu je dostatek a nakaženým se dostává optimální péče. Testovací stanice jsou podobně jako v jiných zemích většinou umístěny venku před nemocnicemi.
Švýcarsko má momentálně ochranná opatření nastavená do 26. dubna. Poté se budou znovu otevírat kadeřnické a kosmetické salony či ordinace lékařů. Následovat budou 11. května školy a větší obchody, ve třetí fázi 8. června pak také univerzity. „Mezi jednotlivými fázemi musí být dostatečný prostoj, abychom mohli vyhodnotit výsledky,“ uvádí vláda.
