Norman se v pátek sešel se svými voliči a mluvil s nimi o zbraních a násilí s nimi spojeném. Jde podle něho o důsledek psychických problémů pachatelů a „nedostatku morálky“. Vytažením nabité pistole se prý snažil dokázat, že „ne zbraně střílejí do lidí, ale že lidé střílejí zbraněmi“.
Obhajoval také právo na sebeobranu. Jemu by se prý nestalo nic takového, jako v roce 2011 člence Kongresu za Demokratickou stranu Gabrielle Giffordsové, kterou útočník v Tucsonu těžce zranil a dalších šest lidí zabil.
Lori Freemonová, která je dobrovolnicí v organizaci požadující omezení možnosti držet zbraně, o Normanově chování řekla, že je „na hony vzdálené tomu, čemu se říká zodpovědné držení zbraní“. „Těšila jsem se na rozhovor s mým zástupcem (v Kongresu) o rozumné politice ohledně násilí páchaného zbraněmi, ale místo toho jsem se většinu debaty cítila nejistě,“ dodala.
Od únorového masakru na floridské střední škole, kde vyloučený žák postřílel 17 lidí (více v článku Po střelbě na floridské škole je 17 mrtvých, podezřelý mladík je ve vazbě), se ve Spojených státech debatuje o zostření práva na držení zbraní. Republikáni ale zatím přísnější zákony odmítají.
