Kongres zahájil bitvu o nové ministerstvo

  • 65
V americkém Kongresu začala bitva o vznik nového ministerstva. Úřad pro domácí bezpečnost je součástí antiteroristickém plánu prezidenta George Bushe. Vláda tak reaguje na vzrůstající kritiku, že americké zpravodajské služby dělaly před útoky 11. září chyby. Kongres očekává řadu souhlasných i odmítavých reakcí, proto si zřejmě schvalovací proces vyžádá sérii slyšení.

Úkolem podvýboru Sněmovny reprezentantů pro vládní reformu je posoudit, co všechno bude k vytvoření ministerstva zapotřebí. Bushem navrhovaný úřad by měl zastřešit všech 22 existujících federálních agentur, od tajných služeb, přes pobřežní a pohraniční hlídky až po celní službu.

"Nebude to lehké, dojde k těžkým zápasům. Chystáme se šlápnout na kuří oko. Kvůli bezpečnosti státu je to však nutné," konstatoval republikán William Thornberry ze státu Texas.

Podle kuloárních zdrojů panuje ohledně vytvoření nového ministerstva mezi táborem republikánů i demokratů více méně shoda. Složitější budou diskuse týkající se jeho pravomocí a pracovní náplně. Pozorovatelé proto očekávají, že slyšení se potáhnou několik týdnů, než kongresmani vypracují odpovídající návrh zákonné normy.

Bush oznámil přeměnu systému bezpečnosti
S radikální přeměnou systému domácí bezpečnosti seznámil na počátku června obyvatele USA prezident George Bush. Plán zahrnuje vytvoření ministerstva chránícího americké území, čemuž se Bush doposud bránil. Televizní projev se uskutečnil v hlavním vysílacím čase a přenášely je všechny americké televizní stanice.

"Žádám Kongres, aby se připojil k mému úsilí v ustavení jediného, stálého ministerstva s prvořadým a naléhavým posláním - zajištění americké domoviny a ochrany amerického lidu," řekl Bush.

Připomněl, jak se USA změnily po teroristických útocích z 11. září, a zdůraznil, že se stále sbírají informace o případných hrozbách. V narážce na debatu o možných pochybeních zpravodajských služeb prezident upozornil, že loňské útoky nemohl nikdo předvídat. Připustil však, že byly přehlédnuty zprávy některých agentů FBI.

Ministerstvo sloučí přes sto agentur
Dosud se bezpečností USA ve svých resortech zabývá přes sto různých agentur, ale nikdo nenese konečnou zodpovědnost. Tuto úlohu by mělo plnit nové ministerstvo pro vnitřní bezpečnost, které bude mít 169 tisíc zaměstnanců a roční rozpočet 37,4 miliardy dolarů.

"Nejde o rozšiřování vlády, nýbrž spíše o její zacílení a větší účinnost," vysvětlil prezident, který si přeje, aby Kongres schválil nové ministerstvo ještě v tomto zasedacím období, tedy do 1. ledna 2003.

Podle pozorovatelů zřejmě Kongres i opoziční demokraté vznik ministerstva schválí. Problémem ovšem bude samotné jeho ustavování, protože se setká s odporem byrokracie zejména u složek, které ztratí nynější pravomoci.

Změny se nedotknou jen výzvědných služeb, ale jde o širokou reorganizaci způsobu, jakým se USA chrání před případnými útoky. "Restruktualizace federální vlády je největší od roku 1947. Zatímco tehdy Truman reagoval na studenou válku, k nynější přeměně nás nutí terorismus," uvedl prezidentův mluvčí Ari Fleischer.

Po útocích byl zřízen zvláštní úřad
Po teroristických útocích, při nichž přišly v New Yorku a ve Washingtonu o život tisíce lidí, ustavil Bush zvláštní úřad pro vnitřní bezpečnost, do jehož čela postavil někdejšího pennsylvánského guvernéra Toma Ridge. Nyní Bush žádá, aby úřad byl povýšen na úroveň ministerstva.

Dlouho ovšem nebylo jasné, jak bude Ridgeův úřad strukturován, nebo zda a jak se bude zodpovídat dohledu kongresmanů. Bílý dům se nyní dokonce s Kongresem, který Ridge chce kvůli možným pochybením předvolat, pře.

Nové ministerstvo, jehož vznïk musí schválit Kongres, absorbuje mimo jiné složky pobřežní stráže, celní služby a imigrační služby. Zaměří se na čtyři oblasti - příhraniční a dopravní bezpečnost, připravenost na pohotovost a odvetu, bioteroristická protiopatření a ochranu infrastruktury.

Bílý dům odmítl, že by oznámení restruktualizace mělo odvrátit pozornost od slyšení Kongresu kvůli chybám amerických výzvědných služeb. "Ochrana země má prioritu kdykoli," podotkl Fleischer.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video