Překročili jsme Rubikon? Člověk stvořil život? Nebo jsme aspoň o hezký kus dál ve věčných snahách o pochopení a zrod živého?
Naprogramována na počítači, potom vytvořena: první umělá buňka je na světě. Když čteme tuhle zprávu, v hlavě nám rotuje spousta otázek. Co se vlastně stalo?
Vědci vytvořili umělý životJe to poprvé v historii lidstva |
K pochopení všeho je dobré si připomenout, kdo je vlastně ten chlapík, kterému se podařilo v laboratoři přivést k životu první umělou buňku. Američan Craig J. Venter o sobě nechává slyšet už docela dlouho a jeho další kousek opět zaručuje velké haló nejen ve vědecké obci.
V roce 1995 přečetl jako první na světě kompletní dědičnou informaci prvního organismu mikrobu, zapsanou v molekule DNA. Vybral si bakterii s nejmenším počtem genů.
Jen jako odbočka – v roce 2001 oznámil, že přečetl úplný genom člověka, obsažený v molekule DNA.
Pak zase pokračoval na cestě k umělému životu: v roce 2007 se mu podařilo přenést DNA z jedné bakterie do druhé.
A minulý týden konečně oznámil, že se mu podařilo tuto molekulu DNA u jisté bakterie vytvořit uměle.
Pak vytvořené geny vložil do prázdné buněčné "slupky" jiného mikroba. Dýchl – a bakterie ožila, začala se množit.
Asi nikdo v tuhle chvíli nepochybuje, že je to zásadní moment v historii biologie. Ale co to znamená? Že teď už budeme umět vyrobit jakýkoli organismus? Nejdřív jiné bakterie a pak už zvířata, rostliny a nakonec i lidi?
Tvůrci umělého života J. Craig Venter, Ph.D. a Hamilton O. Smith, M.D.
Organismy na míru
Člověka z téhle představy musí mrazit po zádech. Ale prrr, tohle je zatím hodně divoké sci-fi. Nutno si uvědomit, a připouští to i sám "životatvůrce" Venter, že ve skutečnosti nejde doslova o první umělou formu života, ale "jen" o první umělou buňku.
Totiž, jeho tým sice vyrobil geny chemickou syntézou, "uvařil" je ve zkumavce, ale bez živé přírodní buňky, do níž svou umělou DNA vložil, by to celé nefungovalo.
Ten poslední, ale zásadní krok – vyrobit onu "prázdnou" buňku, však nikdo nedokáže. Zatím.
Stvoření živého z neživého tedy zůstává nepokořeno. Zatím?
I tak je jeho práce převratná a otevírá dalekosáhlé obzory. Pokud budou vědci na tuto pionýrskou práci pilně navazovat, a to jistě budou, brzy se můžeme dočkat velice zajímavých výsledků: v laboratoři se budou připravovat bakterie, které budou vyrábět léčiva. Vychytávat jedy z životního prostředí. Produkovat laciný vodík z vody. Žrát ropné skvrny a lapat oxid uhličitý. Zkrátka organismy namíru. Fantazii se meze nekladou.
Však už totéž umějí tisíce laboratoří světa s existujícími organismy. Vědci vypínají a zapínají geny, vkládají gen z medúzy do motýla, z žáby do papriky a z člověka do bakterie, to už je dlouho vědecká realita našich dnů.
Jistě, ale nikdo něco podobného nedokázal s uměle syntetizovanou DNA.
Možné katastrofy
Pokud si však pustíme fantazii na volnoběh, pak před námi naskakují i možné katastrofy.
Smrtící umělé viry v rukou teroristů či zločinných vlád. Bakterie vypouštěné do přírody, které likvidují vše živé.
Venterova umělá buňka pochopitelně vyvolá hojné etické diskuse. Konstrukce umělých lidí ještě opravdu není na pořadu dne. Zatím ani nehrozí, že by si někdo umělé buňky vyráběl doma na koleni. Teď to umí jen Venter a je to strašlivě drahé a pracné.
Ale všechny moderní technologie se zrychlují a zlevňují a totéž lze čekat u umělých buněk. A pak se dozajista budou vynořovat nové a nové otázky, na které si bude muset lidstvo odpovědět.
Venter se proti možnému zneužití či krádeži svého nápadu brání tím, že si své postupy a výsledky patentuje. Bude tedy mít jen on patent na umělý život?
Bude Venterova společnost Microsoftem v oblasti syntetické biologie? To snad nenastane.
Ale nebojím se příliš ani možného zneužití. Je tu jeden příklad, který napovídá, jak se lidé s novými riziky vyrovnávají.
Jen vzpomeňme na kauzu klonování. Při něm se vyjme jádro z libovolné buňky, vnese se do darovaného vajíčka a stvoří se nový, ale totožný jedinec původního majitele buňky. Klonování bylo rovněž oslavováno, zatracováno. Objevovaly se názory, že stvoření již není božskou výsadou, a naopak, že my lidé nemáme právo TOHLE dělat.
Uplynulo pár let a diskuse utichly. Státy se shodly na zákazu reprodukčního klonování lidí, klonují se jen eticky přijatelné krávy a kočky a možná se takto jednou oživí vyhynulá zvířata.
Přenos jader lidských buněk se omezuje na výzkum a léčebné využití (tvorba náhradních tkání, neplodnost).
Po doktoru Severinu Antinorim, který před pár lety halasil, že naklonoval prvního člověka v blíže neurčené arabské zemi, se již slehla zem. Všimli jste si? Armády vražedných klonů už nezaplavují ani plátna kin.
Věřím, že se lidé stačí sami před sebou a svými špatnými a nerozumnými kroky včas ochránit.
