Kerry se při své návštěvě Číny vyjádřil ke spekulacím o dopise, který údajně Obama poslal íránskému ajatolláhovi Alímu Chameneímu. Podle listu Wall Street Journal v něm americký prezident zdůrazňuje společný zájem na boji proti Islámskému státu. Spolupráce Washingtonu a Teheránu je však závislá na dohodě o íránském jaderném programu, dodal údajně Obama.
Islámský státKOALICE: Kdo všechno bojuje proti islamistům KURDSKÉ BOJOVNICE: Islamisté se bojí zemřít naší rukou BYTOSTNÉ ODHODLÁNÍ: Operace proti islamistům má svůj název ZAJATÝ AMERIČAN: Jsem drsňák, ale mám strach TURECKO: O zapojení do války může rozhodnout prastará hrobka MUNICE: Islámský stát používá i střelivo z Česka DAJR AZ-ZAUR: Islamisté zničili památník genocidy Arménů VRAŽDA: Islamisté sťali britského taxikáře HYBÁŠKOVÁ: Západ se neumí rychle rozhodnout VYRABUJ A PANUJ: Kde berou džihádisté peníze? DŽIHÁD NA SÍTI: Islamisté ukazují popravy i koťátka |
Podle Kerryho však Spojené státy již dříve odmítly íránskou nabídku vojenské spolupráce výměnou za shovívavost v otázce jaderného programu.
„Žádné rozhovory, žádná dohoda, žádná výměna, zkrátka nic nevedlo k uzavření jakékoli dohody v souvislosti s tím, co je v sázce na Blízkém východě,“ citovala Kerryho agentura Reuters.
Samotnou existenci Obamova dopisu Chameneímu však Kerry nezpochybnil. Bílý dům v pátek odmítl „soukromou korespondenci“ prezidenta komentovat (o tajném dopise čtěte zde).
Írán nechce inspektorům dovolit kontrolu
Rozhovory o jaderném programu mají podle harmonogramu přinést konečnou dohodu do 24. listopadu. S Íránem vyjednává šestice velmocí, mezi nimi i USA.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) jim v pátek poskytla svou zprávu, v níž se konstatuje, že Íránci jí stále dluží odpovědi na klíčové otázky, které by pomohly vyloučit pochybnosti o povaze íránských aktivit. Panují totiž obavy z toho, že Írán pracuje na výrobě atomové bomby.
MAAE například marně žádá o to, aby byli do jaderného zařízení v Parčínu vpuštěni její inspektoři. Právě zde totiž Íránci podle mezinárodních agentur provádějí pokusy se silnými výbušninami.
Spojené státy i Írán se zapojily do bojů proti Islámskému státu, Washington však od islámské revoluce v Íránu neudržuje s Teheránem diplomatické vztahy. Vojenská spolupráce podle všech amerických představitelů nepřipadá v úvahu.
USA zaútočily na konvoj islamistů
Americké letecké údery v Iráku v pátek zničily konvoj deseti vozidel Islámského státu poblíž Mosulu. Mluvčí amerického vojenského velení Patrick Ryder řekl agentuře Reuters, že armáda měla důvod se domnívat, že konvoj vezl lídry islamistů na jejich setkání.
Úřady USA v sobotu uvedly, že není jisté, zda tam byl vůdce Islámského státu abú Bakr Bagdádí.
Prezident Obama plánuje požádat Kongres o 5,6 miliardy dolaru (přibližně 125 miliard korun), které mají být využity na výcvik a vyzbrojení irácké armády. Informoval o tom mluvčí Bílého domu Josh Earnest.
V sobotu při sérii bombových útocích v Bagdádu zemřelo podle BBC nejméně 33 lidí. Sebevražedný atentátník zaútočil na vojáky u Bajdží, které leží severně od hlavního města. Jeho útok si vyžádal osm mrtvých.
