Africký kardinál: Kdyby do Nigérie přišly velmoci, dopadne to jako v Sýrii

  19:50aktualizováno  19:50
Je považován za jednoho z nejvlivnějších římskokatolických kněží v Africe, o kterém se mluvilo i v souvislosti s papežskou funkcí. John Onaiyekan to však skromně přechází a zajímá se hlavně o svou zemi. „Nigérie má velký potenciál, ale neumíme ho využít. Přitom se tu tak špatně nežije, lidé neumírají na ulici hladem. V zahraničí však všichni vidí především islamisty z Boko Haram, kteří unášejí mladé křesťanky a podnikají teroristické útoky ve městech,“ říká kardinál a arcibiskup John Onaiyekan.

Nigerijský kardinál John Onaiyekan je považován za jednoho z nejvlivnějších římskokatolických kněží v Africe, o kterém se mluvilo i v souvislosti s papežskou funkcí. | foto:  František Vlček, MAFRA

Minulou neděli jste sloužil mši v katedrále svatého Víta, jaké to bylo?
Byla tam velká zima! Ale jinak jsem byl poctěn, že mě o to kardinál požádal. Víte, že jsem kázal totéž, co slýchají věřící v mém kostele v Abudži? Sdělení je stejné bez ohledu na místo a jazyk.

V souvislosti s Nigérií se mluví především o islamistech z Boko Haram – o útocích, únosech dívek. Proč se s tím vláda dosud nedovedla vypořádat?
Boko Haram představuje velmi dobře organizovanou skupinu a její členové procházejí důkladným výcvikem. Mají také velmi kvalitní zbraně, které jim dodává mezinárodní islamistické hnutí. A Nigérie je obrovská, i proto je obtížné je dopadnout na jednom místě. V současnosti už ale nestojí nigerijská armáda proti Boko Haram. Ta skupina se roztříštila. Dnes existují různé frakce, které fungují na stejném principu, ale nezávisle na sobě. Nedávno opět útočili a znovu unesli asi sto dívek. A my se znovu ptáme: Jak je možné, že jsou tak dobře organizovaní, že tohle dokážou? Odpověď však nemáme.

Čím Boko Haram mladé muže přitahuje?
To, co dělá, jim imponuje. Ale nehlásí se jich už tolik. Podle odhadů má Boko Haram dva tisíce aktivních členů.

Kardinál a arcibiskup

John Onaiyekan (74) prošel v rámci africké katolické církve všemi důležitými úřady, výrazně se také podílí na organizaci mezináboženského a ekumenického dialogu. V roce 2012 ho papež Benedikt XVI. jmenoval kardinálem. Jako člen konkláve kardinálů se arcibiskup z nigerijské Abudži účastnil volby papeže Františka před pěti lety.

To je relativně malé číslo.
Ano, v porovnání s dvěma sty miliony obyvatel Nigérie to opravdu není mnoho. Miliony mladých lidí s Boko Haram nemají nic společného. Ale o té malé skupině je kvůli jejich útokům hodně slyšet. Jde tak o nejviditelnější problém naší země a jako Nigerijců se nás všichni často ptají: Jak to máte s Boko Haram? A my na to neumíme dobře odpovědět. Jde totiž o jev, který bychom v naší zemi nikdy neočekávali. V minulosti jsme se s ničím podobným nesetkali, nejsme na to zvyklí. Není to však jen případ Nigérie. Když v Iráku začal řádit Islámský stát, tak si s tím také lidé nevěděli rady. Nebo si vezměte současnou situaci v Sýrii, i když tam je to vzhledem k zapojení mezinárodních armád mnohem komplikovanější. O náš problém se naštěstí světové mocnosti nezajímají, díky bohu za to. A doufáme, že ani nezačnou, protože to by znamenalo začátek nekonečného boje... jako v Sýrii.

Jak byste popsal členy Boko Haram?
Jejich jedinou charakteristikou je, že jsou velmi oddaní.

Myslíte náboženství?
Ano, náboženství, tedy islámu a ideologii Islámského státu. Je to fanatická ideologie, která dokáže přesvědčit, že jde o nejlepší cestu, jak sloužit Bohu. A pro ni jsou ochotni zemřít. Chtějí ustavit nový stát fungující podle jejich výkladu islámu. Za každou cenu, stejně jako Islámský stát v Sýrii nebo al-Káida v Afghánistánu. Musím ale zdůraznit, že islám v Nigérii neznamená Boko Haram. Islám vyznává polovina populace. Žijeme společně, pracujeme společně a proti Boko Haram také společně bojujeme.

Další velké téma spojené s Nigérií zejména v posledních letech je migrace. Proč právě tolik Nigerijců žádá v Evropě o azyl?
Zčásti je to proto, že jsou Nigerijci velmi početní, v zemi žije pětina africké populace. Dalším důvodem je, že Nigerijci jsou velmi důrazní. Zejména ti, kteří studovali, mají velká očekávání, ambice a chtějí se prosadit. Nehodlají jen sedět doma. Z Nigérie proto odchází mnoho lidí, většina z nich legálně. Zejména ti kvalifikovaní. Pak ale máte ty, kteří kvůli přísným vízovým podmínkám legálně přijít do jiného státu nemohou. A to se týká i Evropy.

Fotogalerie

V Evropě většinou o azyl žádají především Nigerijci přicházející ze stabilního jihu, nikoli z oblastí na severu země ovládaných Boko Haram. Jak to?
Ano, většina z těch, kteří musí opustit své domovy kvůli Boko Haram, neodchází do Evropy. Ti se usadí v různých částech Nigérie, případně v sousedních státech. Do Evropy přicházejí zejména mladí lidé z jihu. Chtějí se tam dostat za každou cenu. A když se jim to konečně bez platného povolení podaří, musí najít zdůvodnění, proč tam můžou zůstat. Tak požádají o azyl. Když Evropa nechce přijímat ekonomické migranty, tak ti, kteří tam přicházejí z tohoto důvodu, si musí vymyslet nějaký jiný. Třeba že jsou křesťané, že jsou pronásledováni kvůli své víře a že Boko Haram zničil jejich město. Říkají různé příběhy a doufají, že dostanou politický azyl.

A vychází jim to?
Většinou neuspějí. Často je totiž zřejmé, že to není pravda. Ale pokud se ptáte na můj názor, tak když se někdo, kdo prošel vším úskalím jako ilegální migrant, dostane až do Evropy, měl by být posuzován s určitou mírou porozumění. Nemyslím si, že je správné říkat, že ekonomičtí migranti si nezaslouží evropskou pohostinnost. Většinou chtějí pracovat. Pokud však nemají možnost zůstat v Evropě legálně, stejně neodejdou, jen se ztratí do ilegality.

Podle odhadů budou počty migrantů průběžně stoupat, vidíte to také tak?
Co se týká Nigérie, tak doufám, že se nám podaří zlepšit systém vládnutí a že stále méně lidí bude mít potřebu odcházet.

Co pro to nigerijská vláda dělá?
Vláda musí především vyřešit problém milionů mladých lidí, kteří nemají práci. Každý rok z univerzit vycházejí noví a noví absolventi, kteří chtějí dobrou práci, ne se vracet na farmu k rodičům a okopávat zeleninu. Teď se hodně mluví o modernizaci zemědělství, aby i v tomto oboru mohli vidět perspektivu a vydělávat peníze. Je také potřeba reformovat průmysl, založit továrny a uspokojit poptávku z vlastní produkce. Pokud se to podaří, máme z velké části vyhráno. Mladí lidé třeba na čas odejdou do zahraničí, ale jednou se vrátí.

Jak se vládě daří vize naplňovat?
Jedna věc je to, co stojí na papíře, to vypadá krásně. Druhá věc je, jak se to vládě daří uvádět do praxe. A to už je problém. Zatím jsme si žádných změn nevšimli. Nejsem si ani jist, zda existuje politická vůle se do toho skutečně pustit. Je to vše otázka rozpočtových priorit.

Podle vás tyto reformy nepatří mezi vládní priority?
To si netroufnu odhadovat. Říkám však vládním činitelům, že pokud tohle je vše, co dokážou udělat, pak se příliš daleko nedostaneme. Problémy, s nimiž se Nigérie potýká, jsou stále tady. Kabinet se musí snažit víc.

Jak vidíte budoucnost své země?
Máme lidské i přírodní zdroje k tomu, aby se z Nigérie stala skvělá země. To nám dává naději. To, že vláda nedokáže problémy vyřešit nyní, ještě neznamená, že se to nepodaří jiné, která přijde později. Pořád máme alespoň nějaké základy demokracie, každé čtyři roky se konají parlamentní volby. Další budou příští rok. Tak uvidíme.

Nigérie bude mít své muzeum terorismu. V domě zakladatele Boko Haram

Jste takový opatrný optimista.
Musíme vidět potenciál, který Nigérie má. Přece jen se tu nežije nijak katastrofálně, lidé neumírají na ulici hladem. Míříme velmi vysoko, ale nedaří se nám to. A z toho pramení velká frustrace. Domníváme se také, že pokud má nějaká africká země na to, být na mezinárodní úrovni v první lize, tak je to Nigérie. Hrajeme sice první ligu ve fotbalu, ale to nestačí.

Říká se o vás, že jste měl šanci stát se prvním papežem pocházejícím z Afriky…
Opravdu? To jsem nevěděl!

Možná jste přehnaně skromný, ale představte si, že by se něco podobného stalo: katolickou církev by reprezentoval černý papež. Co by to znamenalo?
Už dávno není otázkou, jestli se černý Afričan má stát papežem. Jsme všichni součástí jedné církve, šanci má každý. A jestli se to má stát teď, nebo za deset let, nebo kdykoli… to je v rukou božích. Kdo ví, třeba další papež bude Čech? Na Poláka to přece také nikdo netipoval, ani na Němce. Teď máme papeže z Argentiny. Může to být kdokoli, bez ohledu na místo.

Vnímal byste zvolení papeže původem z Afriky jako symbolicky důležitou událost?
V diskusi o tom, kdo bude papežem, už není pro takový symbolismus místo. Je to příliš vážná věc. Papežem musí být člověk, který bude schopen svou funkci vykonávat ze všech nejlépe. Za ním pak budeme stát všichni v jednotě. A je jedno, jestli přijde z Argentiny, nebo třeba z Konga.


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Šesťačka vrazila učiteli facku, spolužáci útok podporovali a bavili se

ZŠ Za Chlumem Bílina

Fyzický útok proti jednomu z učitelů řeší od pátku vedení základní školy Za Chlumem v Bílině. Žákyně šesté třídy dala...

Česku hrozí povodně. Některé kraje zasáhne vydatný déšť

Obec Janská u České Kamenice

Česku hrozí povodně. Některé kraje zasáhne velmi vytrvalý déšť. Český hydrometeorologický ústav vydal v úterý dopoledne...

Ženy v ponorce. Námořníci si o nich vedli seznam plný sexuálních oplzlostí

Americká ponorka USS Hawaii na manévrech RIMPAC 2018 u Havajských ostrovů

Pouhé čtyři měsíce trvalo, než došlo na první problémy integrace žen do amerického námořnictva. Na palubě ponorky USS...

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku na 300 tisíc korun

Premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci s ministryní financí za ANO Alenou...

Zvýšení rodičovského příspěvku z 220 tisíc korun na 300 tisíc korun od roku 2020 schválila v pondělí vláda. „Dospěli...

Zemřel Niki Lauda, trojnásobný šampion formule 1 a idol generací

Rakouský jezdec Niki Lauda (vpravo) a britský závodník James Hunt na velké ceně...

Trojnásobný vítěz mistrovství světa formule 1 Niki Lauda zemřel ve svých 70 letech. Rakouská tisková kancelář citovala...

Další z rubriky

Při násilnostech v brazilské věznici zemřelo 15 trestanců

Při násilnostech ve věznici v brazilském státě Amazonas zemřelo 15 trestanců...

Při násilnostech ve věznici v brazilském státě Amazonas zahynulo v neděli 15 trestanců. Někteří byli uškrceni, jiní...

Trump byl prvním hostem nového japonského císaře, pak sledoval zápas sumó

Prezident USA Donald Trump při setkání s novým japonským císařem Naruhito. (27....

Nový japonský císař Naruhito v pondělí ve svém paláci v Tokiu přijal amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten se tak...

Policie zadržela dva Alžířany kvůli pátečnímu útoku ve francouzském Lyonu

Policista u místa výbuchu ve francouzském Lyonu. (24. května 2019)

Kvůli pátečnímu útoku v Lyonu byli ve Francii zadrženi už dva lidé. Podle pařížské prokuratury jsou oba alžírské...

České školství zaostává. Rozdíly mezi školami se prohlubují
České školství zaostává. Rozdíly mezi školami se prohlubují

V Česku máme jednu z nejdelších rodičovských vůbec. Matky dvou dětí stráví doma průměrně 6–8 let, přestože by se mnohdy chtěly vrátit do práce dříve. Jaké jsou u nás rozdíly v rodičovské oproti ostatním evropským zemím?

Najdete na iDNES.cz