Kabinet zvedl ruku pro dvojí občanství

P r a h a - - Vláda Miloše Zemana včera udělala vůbec první vstřícný krok vůči českým krajanům žijícím v zahraničí, když schválila změnu dosud platného zákona o státním občanství. Zda si krajané v nejbližší době budou moci zažádat o český pas, definitivně rozhodne až parlament. Ten však v poslední době nebyl takovým gestům příliš nakloněn.

Po včerejšku mají blíže k občanství bývalí občané Československa, kteří jej ztratili po 25. únoru 1948. Novela zákona tak především pamatuje na poúnorové emigranty, kteří vycestovali do Spojených států, kde na základě tzv. naturalizační smlouvy z roku 1928 automaticky ztratili československé občanství a získali občanství USA.
Vláda navíc navrhuje, aby se republika daleko vstřícněji než doposud postavila k lidem, kteří se s rozpadem federace museli vzdát občanství. O české pasy tak nyní budou moci požádat i slovenští občané, kteří prokazatelně žijí od rozpadu společného státu na území České republiky, ale také občané českého původu trvale usídlení na Slovensku.
Kabinet reagoval na naléhání Bruselu a kritické výtky organizací sledujících dodržování lidských práv, aby vyřešil občanství především u romské populace. Většina Romů, která od narození žije na území republiky, si totiž po rozpadu federace nevyřídila patřičné formality a státní úřady je až dosud neuznávaly jako občany republiky. "Nejde nám jenom o to, aby tito lidé mohli získat občanství, ale aby také byli zahrnuti do našeho sociálního systému," řekl místopředseda vlády Pavel Rychetský.
Šéf senátní komise pro krajany Milan Špaček (KDU-ČSL) rozhodnutí vlády přivítal a nazval jej průlomovým ve vztahu ke krajanům. "Takový ten podvědomý pocit vděčnosti, že bychom měli něco udělat pro krajany, kteří se zasadili o to, že jsme v první vlně rozšíření NATO, se totiž pomalu vytratil. Mám obavy, jak to dopadne. Doufám, že zákony projdou," řekl senátor.
Ministři odmítli, že by díky jejich včerejšímu rozhodnutí mohli krajané dodatečně vznést restituční nároky. "Žádné majetkové nároky z toho neplynou, prostě jsme to tam nezakotvili," vysvětlil Rychetský.
Kolika lidí se tyto legislativní změny do-tknou, není oficiálně vyčísleno. "Ty počty nebudou vysoké, nepůjde o desítky tisíc lidí. Spíše se jedná o projevení dobré vůle k lidem, kteří byli nuceni opustit republiku a neztratili k ní vztah," řekl ministr vnitra Václav Grulich, který novely vládě předkládal. Těmto lidem se spolu s občanstvím vrátí také právo volit své zástupce v parlamentu, nikoli však do obecních zastupitelstev.
Jak návrhy zákonů dopadnou na půdě parlamentu, nelze předvídat. Například poslanec ODS Jiří Payne nepovažuje způsob řešení sociálnědemokratické vlády za příliš šťastný. "Je to taková slepenina, která nedává smysl a na kterou se nám bude těžko reagovat v zákonech. Musíme se rozhodnout buď pro koncepci jednoho občanství, nebo vícenásobného. Obojí je možné, ale nedá se to míchat dohromady. Myslím si, že by bylo nejjednodušší přejít na koncepci vícenásobného občanství, ať má každý tolik občanství, kolik jich chce mít," řekl Payne.

Ministři, kteří před novináři vysvětlovali, co vláda projednala.

Ministři naslouchají dotazům novinářů.

Ministři Kavan a Rychetský.

Ministři Kavan a Rychetský vysvětlují novinářům závěry vlády.

Ministři Lánský a Grulich.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video