Jugoslávie zaminovává hranice před pozemním útokem

- Srbové zaminovávají hranice s Albánií a soustřeďují tam tanky a děla, a to zřejmě proto, aby zabránili pozemní intervenci NATO. Uvedla to mluvčí vysoké komisařky pro uprchlíky. Generální tajemník NATO Solana v této souvislosti řekl, že Severoatlantická aliance uvažuje o podniknutí vojenské operace, která by se "více přilepila k zemi". Solana tak reagoval na skutečnost, že Srbské policejní a vojenské operace v Kosovu pokračují, přestože jugoslávský prezident Slobodan Miloševič vyhlásil jednostranné velikonoční příměří.

"Informace, kterou nyní mám, je jasná. Ze srbské strany pokračují vojenské operace, které provádí armáda, parapolicejní jednotky a policejní jednotky. Situace je stále dramatická," prohlásil generální tajemník NATO Javier Solana
Příměří, které mělo začít v úterý večer, NATO nepovažovalo za dostatečné pro zastavení svých leteckých úderů proti Jugoslávii.
Solana poznamenal, že srbské síly nyní přestaly s vytlačováním kosovských Albánců k hranicím. Usoudil také, že Bělehrad by se mohl pokusit o použití civilistů jako "lidských štítů" před vzdušnými údery NATO.
Podle jeho slov nálety zahájené 24.března začaly oslabovat jak represivní potenciál Bělehradu, tak i samotný režim. "Některé pohyby na srbské straně je třeba interpretovat jako známku oslabování režimu."
V souvislosti s útoky Solana zároveň zmínil i možnost pozemních útoků.
"O operaci, která se více přilepí k zemi uvažujeme proto, abychom oslabili vojenský a policejní represívní potenciál (jugoslávského prezidenta Slobodana) Miloševiče," řekl bez zmínky o podrobnostech chystané akce.

V USA sílí názor, že do Kosova musí vojáci

Navzdory opakovanému tvrzení Clintonova kabinetu, že USA nehodlají zvýšit účinnost leteckých úderů aliance v Jugoslávii vysláním pozemních sil, mezi americkými zákonodárci začíná převládat opačný názor. Tváří v tvář humanitární katastrofě statisíců kosovských běženců získává idea pozemní operace i více sympatií u americké veřejnosti.
"Když jste ve válce, pak proto, abyste ji vyhráli," uvedl senátor Chuck Hagel, republikán z Nebrasky.
"A říkám to přesto, že podle toho, co jsem slyšel, je většina voličů z mého obvodu proti zapojení Ameriky v Kosovu," citovala tohoto veterána války ve Vietnamu agentura AP. Názory podobné Hagelovu má řada zákonodárců bez ohledu na to, zda jsou republikány či demokraty. "Jsem přesvědčen, že vedení USA i NATO se domnívala, že se Miloševič po drtivých leteckých úderech podvolí. Avšak to se nestalo," konstatoval Ike Skelton, demokrat a poslanec Sněmovny reprezentantů.
"Nedá se vyhrát bez pozemních sil," dodal.
I senátor John McCain, člen senátního výboru ozbrojených sil, který mimo jiné chce za republikány aspirovat na místo prezidenta v roce 2000, zastává stejné stanovisko. "Jsme ve válce, nyní musíme vyhrát," řekl tento bývalý námořní pilot, který byl přes pět let vězněn ve Vietnamu jako válečný zajatec. Zároveň požádal Clintona, aby ze svých úvah nevylučoval možnost pozemní operace. Významní senátoři, republikán Dick Lugar i demokrat Joseph Biden, považují dosavadní Clintonovo odmítání vyslat vojáky za chybu.
"Nyní to není jen důvěryhodnost NATO, v sázce je důvěryhodnost USA v ostatních problematických částech světa," konstatoval další senátor John Warner.
Přes viditelný nárůst podpory pozemní operaci mnoho poslanců a senátorů se na druhou stranu buď nevyjádřilo, či je proti nasazení amerických vojáků v Jugoslávii. Jasnější situace v rozložení sil na Capitol Hillu bude v pondělí, kdy po přestávce má Kongres znovu jednat.
Bílý dům opakovaně uvádí, že neexistuje žádný plán vyslat americké oddíly do bojů v Kosovu, nicméně neustávající tragédie uprchlíků vyvolává posun i ve veřejném mínění USA. Jak ukázal úterní průzkum listu Washington Post a sítě ABC, 55 procent Američanů by podpořilo Clintona, pokud by se rozhodl vyslat do Jugoslávie pozemní síly. K podobnému výsledku - 53 procent dotázaných pro pozemní operaci, aby se tak zastavilo vyhánění lidí z Kosova - dospěla i sonda listu Wall Street Journal. "Věříme, že letecké údery mohou splnit cíle, které jsme si vytyčili," řekla nicméně šéfka americké diplomacie Madeleine Albrightová


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video