Princ Hisahito je třetí v nástupnictví na japonský trůn. Na snímku je se svým...

Princ Hisahito je třetí v nástupnictví na japonský trůn. Na snímku je se svým otcem korunním princem Fumihitem. (5. srpna 2021) | foto: Profimedia.cz

Japonsko se brání ženě na trůnu, krizi by mohli odvrátit adoptovaní synové

  • 45
Japonsko řeší následnickou krizi. Konzervativní politici se totiž nehodlají smířit s představou ženy na Chryzantémovém trůnu. Proto se pustili do hledání dalších možností, jak pomocí reforem vyřešit stále se ztenčující nabídku mužských následníků. Jedním z nápadů je umožnit členům vládnoucího klanu adopce synů.

Agentura Kjódó uvedla, že japonští ministři kvůli krizi nástupnictví zvažují hned několik možných změn. Jednou z nich je právě reforma, která by členům císařské rodiny umožnila adoptovat muže z někdejších šlechtických rodů, a tak by se nabídka potenciálních princů zvýšila.

Japonská média uvádějí, že tato možnost by byla vhodná například pro pětaosmdesátiletého prince Hitačiho, strýce současného císaře Naruhita, jenž s manželkou Hanako nemá žádné děti. Pokud by změna prošla, pár by mohl i v tomto věku hrát roli při oživení rodu starou císařskou krví.

Reforma by totiž Hitačimu, nyní třetímu v pořadí na trůn, podle listu Japan Times umožnila adoptovat mužského dědice z jedenácti vedlejších větví císařské rodiny zrušených na základě zákona z roku 1947. 

Tyto linie s císařskou rodinou sdílely před 600 lety společného předka a až do roku 1947 byly rezervou potenciálních následníků trůnu, pokud hlavní císařská rodina nedokázala dědice vyprodukovat. Svého postavení se toho roku zřeklo 51 členů těchto větví, kteří se stali řadovými občany.

Tradicionalisté ženu na trůnu nechtějí

Podrobnosti o možných změnách se agentuře podařilo získat z uniklých vládních dokumentů. Ministři se podle nich nehodlají zabývat možností, kterou však podle průzkumu upřednostňuje většina Japonců, a to reformou, která by umožnila na trůn usednout i princeznám.

Podle listu The Times se tato možnost setkává s odporem konzervativních nacionalistických politiků vládnoucí Liberálně demokratické strany. Podle stávajícího znění císařského zákona totiž může na trůn usednout pouze mužský potomek mužského císaře.

Tradicionalisté věří, že toto pravidlo zachovává vzácnou mužskou linii nepřerušenou po dobu dvou tisíc let, která se podle legend táhne až prvnímu japonskému císaři Džimmu (660 př. n. l.–585 př. n. l.).

Problém je ale v tom, že rodině jednašedesátiletého císaře Naruhita, jenž nastoupil na trůn v květnu 2019 po abdikaci svého otce, docházejí chlapci. Císařovna Masako mu v roce 2001 porodila jediné dítě – princeznu Aiko.

Manželka Naruhitova mladšího bratra, pětapadesátiletého korunního prince Fumihita, porodila chlapce Hisahita, jenž tento týden oslavil své patnácté narozeniny. Podle mnohých ale tak malý počet dědiců nestačí. Pokud by se Hisahitovi něco stalo, císařská rodina se náhle ocitne bez dědice.

Kromě těchto mužů pak totiž zbývá už jen zmíněný Hitači, druhý syn zesnulého císaře Hirohita a bratr emeritního císaře Akihita.

Princ může zůstat zcela bez rodiny

Druhou změnou, o které ministři podle agentury Kjódó diskutují, je umožnit princeznám zůstat členkami císařské rodiny i po svatbě s mužem neurozeného původu. Konzervativci se ale staví proti tomu, aby se jejich synové mohli připojit k nástupnické linii, protože by nenesli mužský chromozom Y zděděný právě po mytickém Džimmuovi.

Cílem zachování královského statusu u provdaných princezen je tak podle The Times zejména vytvoření podpůrného prostředí pro prince Hisahita. „Pokud tímto způsobem nezajistíme určitý počet členů císařské rodiny, nebude mít prince Hisahita kdo podporovat,“ řekl vládní zdroj.

Jeden z horkých kandidátů na příštího japonského premiéra, ministr odpovědný za očkování Taro Kono, nicméně prohlásil, že s císařovnou na trůně nemá problém. „Myslím, že je možné, abychom císařské princezny, včetně princezny Aiko, přijali jako dalšího monarchu,“ uvedl.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video