Jednoho dne roku 1793 dostal kočovný herec a neúspěšný dramatik narozený v Praze na Starém Městě Alois Senefelder zase jednou peníze. Přesněji řečeno poukázku na ně. Položil ji na stůl a průvan mu ji sfoukl do umyvadla s vodou. Aby se to při sušení neopakovalo, zatížil šek kusem vápencového brousku na břitvu. Ráno si pak všiml, že jak razítko, tak inkoustem psaná částka se na kameni věrně otiskly! Senefelder se už nějakou dobu potýká s drahotou tisku svých her, proto začne experimentovat. Šíleně, jako každý objevitel: napřed píše, pak i maluje na šutr. Nakonec se svoje kamenotisky odváží ukázat mnichovskému kurfiřtovi a ten mu 3. září 1799 uděluje patnáctileté privilegium na tisk kamenem. Během propagační cesty po Evropě mu ovšem vynález ukradnou a mnohokrát prodají vlastní bratři. Alois Senefelder je však nejdál - barevné litografie přijedou do jeho mnichovské dílny obdivovat německý císař či ruský car. Obchodně nezdatného Senefeldera nakonec zachrání od bídy výnosný úřad udělený bavorským králem. Litografie neboli kamenotisk pak už dvě staletí zůstávají královskou cestou výtvarného umění k publiku.
28. srpna 1919 se v britském New arku narodil Godfrey New bold Hounsfield, jeden z mála vědců, kteří vynikli v docela jiné branži, než ve které pracovali. T ento fyzik-elektrotechnik vyšel z myšlenek teoretických matematiků a z publikace Američana A. M. Cormacka o snímkování vrstev tkání a orgánů, aby roku 1972 zkonstruoval první klinicky použitelný rentgenový počítačový tomograf. Roku 1977 byl zaveden do lékařské praxe, o dva roky později za něj oba zmínění vědci dostali Nobelovu cenu za medicínu. Dnes dokážou počítačové tomografy v rukou odborníka odhalit i jemné změny v tkáních, což z nich činí důležité prostředky rozpoznávání raných (tedy relativně léčitelných) forem rakoviny.
29. srpna 1864 stejně jako dny a roky předtím míří britský astronom W illiam Huggins svůj spektrometr na nebe, tentokrát na obláček mlhoviny v souhvězdí Draka. A nestačí se divit: místo pro mlhoviny dosud typického spojitého spektra vidí emisní spektrum čárové, charakteristické pro záření zředěného žhavého plynu! K dosud známým zdánlivým mlhovinám (tvořeným hvězdami ležícími až za hranicí rozlišitelnosti dalekohledů) tedy objevuje mlhoviny "pravé", plynné. Ale tím to nekončí. Čemu asi patří ty dvě jasné zelené čáry neobsažené v žádném pozemském spektru? Přece novému prvku! Nechť se zove nebulium (česky "mlhovinium"). Že jde o spektrální čáry vícenásobně ionizovaného kyslíku či dusíku, tedy prvků navýsost "pozemských", se zjistí až za šedesát roků, v éře kvantové mechaniky.
Ještě v 19. století se do francouzské Remeše jezdili korunovat francouzští králové. O sto let později se tu korunují králové povětří. 29. srpna 1909 tu totiž vrcholí "letecký týden". Z osmatřiceti strojů jich vzlétne třiadvacet, v některých okamžicích je nebe doslova přecpáno letadly! Soutěží se ve vytrvalosti (180 km na čas, vítěz za tři a čtvrt hodiny) a v rychlosti (na třicetikilometrovém okruhu rekord 56,6 km/h). Teprve po této týdenní demonstraci začnou vznikat první specializované letecké továrny a pilotní školy.
28. srpna 1919 se v britském New arku narodil Godfrey New bold Hounsfield, jeden z mála vědců, kteří vynikli v docela jiné branži, než ve které pracovali. T ento fyzik-elektrotechnik vyšel z myšlenek teoretických matematiků a z publikace Američana A. M. Cormacka o snímkování vrstev tkání a orgánů, aby roku 1972 zkonstruoval první klinicky použitelný rentgenový počítačový tomograf. Roku 1977 byl zaveden do lékařské praxe, o dva roky později za něj oba zmínění vědci dostali Nobelovu cenu za medicínu. Dnes dokážou počítačové tomografy v rukou odborníka odhalit i jemné změny v tkáních, což z nich činí důležité prostředky rozpoznávání raných (tedy relativně léčitelných) forem rakoviny.
29. srpna 1864 stejně jako dny a roky předtím míří britský astronom W illiam Huggins svůj spektrometr na nebe, tentokrát na obláček mlhoviny v souhvězdí Draka. A nestačí se divit: místo pro mlhoviny dosud typického spojitého spektra vidí emisní spektrum čárové, charakteristické pro záření zředěného žhavého plynu! K dosud známým zdánlivým mlhovinám (tvořeným hvězdami ležícími až za hranicí rozlišitelnosti dalekohledů) tedy objevuje mlhoviny "pravé", plynné. Ale tím to nekončí. Čemu asi patří ty dvě jasné zelené čáry neobsažené v žádném pozemském spektru? Přece novému prvku! Nechť se zove nebulium (česky "mlhovinium"). Že jde o spektrální čáry vícenásobně ionizovaného kyslíku či dusíku, tedy prvků navýsost "pozemských", se zjistí až za šedesát roků, v éře kvantové mechaniky.
Ještě v 19. století se do francouzské Remeše jezdili korunovat francouzští králové. O sto let později se tu korunují králové povětří. 29. srpna 1909 tu totiž vrcholí "letecký týden". Z osmatřiceti strojů jich vzlétne třiadvacet, v některých okamžicích je nebe doslova přecpáno letadly! Soutěží se ve vytrvalosti (180 km na čas, vítěz za tři a čtvrt hodiny) a v rychlosti (na třicetikilometrovém okruhu rekord 56,6 km/h). Teprve po této týdenní demonstraci začnou vznikat první specializované letecké továrny a pilotní školy.
