„Většina členských států se domnívá, že musíme pokračovat v naší podpoře palestinské samosprávě a nemělo by docházet ke zpoždění plateb,“ prohlásil Borrell. Izrael má podle Borrella právo bránit se, musí to být ale v souladu s mezinárodním humanitárním právem, což některá izraelská rozhodnutí nejsou.
Jednání EU se uskutečnilo zčásti osobně v ománském Maskatu, kde unie jednala s arabskými státy Perského zálivu, někteří ministři se ale připojili prostřednictvím videokonference. Izraelský ani palestinský ministr zahraničí, který Borrell rovněž pozval, se schůzky nezúčastnili.
Česko při jednání zastupoval náměstek ministra zahraničí Jan Marian, který „odsoudil barbarský terorismus Hamásu, vyjádřil pevnou podporu Izraeli v právu na sebeobranu, vyzval EU k pokračování aktivní role při stabilizaci regionu a podpořil přezkum pomoci Palestině“. Informovala o tom česká diplomacie na sociální síti X.
„Řešili jsme, jak pokračovat v našem vztahu s palestinskou samosprávou. Hamás považujeme za teroristickou organizaci, ale s palestinskou samosprávou spolupracujeme,“ uvedl na tiskové konferenci po jednání Borrell. „Ne všichni Palestinci jsou teroristi, kolektivní trest pro všechny Palestince by byl nespravedlivý a nevede k dosažení míru,“ dodal. Podle jeho slov velká většina unijních zemí, až na dvě, tři výjimky, jasně řekla, že spolupráce s palestinskou samosprávou má pokračovat, stejně jako její finanční podpora.
Pro Hamás, nebo pro lid? Konec plateb Palestincům rozděluje Evropskou unii |
Šéf unijní diplomacie připomněl, že Evropská komise nyní navrhla přezkoumání finanční podpory určené Palestincům pokud jde o rozvojovou pomoc, podobně se vyjádřily i některé země. „Tento přezkum by ale neměl znamenat odložení některých plateb,“ dodal Borrell.
Evropská komise nejprve oznámila, že platby pozastaví. Později ale upřesnila, že EU provede kontrolu své finanční pomoci Palestincům, aby se ujistila, že z unijních peněz nemají prospěch, a to ani nepřímý, žádné teroristické organizace.
„Tato spolupráce musí pokračovat, nemůžeme zaměňovat Hamás, který je na unijním seznamu teroristických organizací, s palestinským obyvatelstvem, palestinskou samosprávou nebo organizacemi OSN na místě,“ uvedl šéf španělské diplomacie José Manuel Albares.
Izrael ve válce |
Dodal, že po sobotním útoku Hamásu na Izrael a následném izraelském bombardování pásma Gazy budou palestinská území v blízké budoucnosti pravděpodobně potřebovat další pomoc.
„Nejsme pro pozastavení pomoci, která jde přímo na podporu palestinského lidu, a včera (v pondělí) jsme to dali Evropské komisi jasně najevo,“ zdůraznilo francouzské ministerstvo zahraničí.
Dánsko a Švédsko dnes dočasně zastavily rozvojovou pomoc Palestincům, informovaly tiskové agentury s odvoláním na ministry pro rozvojovou spolupráci obou severských zemí. „Po 7. říjnu máme novou situaci,“ cituje agentura Reuters švédského ministra Johana Forssella. „Naše rozhodnutí dnes je takové, že Švédsko až do odvolání pozastaví rozvojovou pomoc Palestině,“ řekl Forssell. Kvůli útoku Hamásu na Izrael již v pondělí pozastavilo platby v rámci humanitární pomoci určené Palestincům i Rakousko a Německo.
Pozastavení plateb v pondělí odpoledne oznámil na síti X evropský komisař pro sousedství Olivér Várhelyi. Podle něj to byla reakce na sobotní útok ozbrojenců z hnutí Hamás na jih Izraele, který si vyžádal stovky mrtvých.
Později komisař pro humanitární pomoc Janez Lenarčič uvedl, že se krok netýká humanitární pomoci. Humanitární pomoc EU strádajícím Palestincům bude „pokračovat tak dlouho, jak bude třeba,“ řekl Lenarčič.
Evropská komise nakonec upřesnila, že provede kontrolu své finanční pomoci Palestincům. Ta se však nebude týkat humanitární pomoci, kterou Palestinci dostávají skrze mechanismus ECHO. V loňském roce dostali Palestinci humanitární pomoc od EU v hodnotě 26,5 milionu eur (zhruba 650 milionů korun), skrze které byly financovány například příspěvky pro chudé rodiny v Pásmu Gazy.