„Kosovskou společnost dusí extrémní a politický islám, ale také srbský pravoslavný extremismus, které je zapotřebí odstranit. Pro Albánce je náboženstvím albánství,“ uvedl spoluzakladatel hnutí Vesel Lekaj, když koncem října promlouval na ustavující schůzi ve městě Dečani. Akce se podle podle albánské televize zúčastnilo asi třicet lidí.
Lekaj Rádiu Svobodná Evropa (RFE) řekl, že někteří zakladatelé hnutí jsou „bývalí muslimové, kteří skoncovali s islámem“. „Už nejsme na této cestě a chceme o tom veřejně mluvit. Stavíme se proti náboženskému extremismu v jakékoliv podobě. Jsme sekulární stát, ne islámský stát ani teokracie,“ uvedl s tím, že hnutí je ve fázi konzultací o své podobě.
🇽🇰 In Decan, Kosovo, an initiating council has been formed to establish the so-called "Movement for Voluntarily Abandoning the Islamic Faith."
"We are done with the Islamic faith." - one participant declared.
They announced plans for more activities and organizations. https://t.co/sfO4HuUZjl
Podle zprávy Evropského centra pro otázky menšin Kosova dva miliony obyvatel země tvoří z 93 procent etničtí Albánci, z nichž drtivá většina jsou muslimové, dále malý počet Srbů, Bosňáků a Turků. Ke katolictví se hlásí dvě procenta obyvatel, k srbskému pravoslaví jeden a půl procenta.
Muslimská komunita v Dečani reagovala na vznik hnutí rozzlobeně. „Jsme rozhořčení. Zakladatelé skupiny nemají dobré úmysly pro naši společnost,“ vzkázala. Proti iniciativě se podle portálu Vox News postavila také místní Liga historiků Kosova, která zdůraznila právo na náboženské přesvědčení. „Toto hnutí je nepřijatelné a odsouzeníhodné,“ vzkázala.
Vtrhli k nám srbští zelení muži, tvrdí Kosovo. Policie šest zatkla po dalších pátrá |
Kosovský velký muftí Naim Ternava označil iniciátory hnutí za „pozůstatky komunistického ateistického systému“, který v sovětské éře ovládal tehdejší Jugoslávii a většinu východního bloku.
„Islámská komunita přispěla k válce za nezávislost Kosova na srbském režimu v 90. letech a poskytla smysl pro vlastenectví,“ konstatoval.
Někdejší muftí albánské Tirany Ylli Gurra se domnívá, že ve vzniku hnutí „má prsty“ Srbsko, které se jeho prostřednictvím snaží rozdělit Kosovo. „Zřejmě se jedná o manipulaci srbského státu,“ řekl podle deníku SOT.
O iniciativu se nyní zajímá okresní prokuratura, která zahájila vyšetřování s cílem zjistit, jestli se nedopustila podněcování k náboženské nesnášenlivosti či nenávisti, za které hrozí pokuta nebo až pět let vězení.
Podle expertů, se kterými hovořila RFE, jsou dosavadní teze hnutí zřejmě chráněny svobodou projevu. Někteří považují celé hnutí za provokaci či vtip. „Je to tragikomické. Myslím, že hnutí není myšleno vážně. Co se za tím může skrývat? Absolutně nic,“ uvedl sociolog z Prištiny Ismail Hasani.
