Írán si v tichosti připomíná rok od začátku několikaměsíčních protestů vyvolaných smrtí Mahsy Amíníové. Šíitský teokratický režim si s nimi poradil po svém: popravami, čistkami na univerzitách a zavíráním opozičně naladěných médií. Pod povrchem dočasně zpacifikované společnosti však dál probublává nespokojenost.
Íránské vedení v předvečer prvního výročí protestů dalo jasně najevo, že žádnou destabilizaci nehodlá tolerovat. V ulicích Teheránu nápadně přibylo policistů, objevila se nová kontrolní stanoviště a internetové spojení vykazuje permanentní výpadky.
Rozjela se nová vlna zatýkání a zastrašování. Bezpečnostní složky v posledních týdnech cílí především na rodiny zabitých demonstrantů a varují je před pořádáním připomínkových akcí. Minulý týden si došly i pro strýce Mahsy Amíníové.
„Zpravodajské a bezpečnostní orgány budou v následujících dnech monitorovat veškerý pohyb a identifikují a zadrží každého, kdo se v ulicích pokusí vyvolávat problémy,“ cituje agentura AFP náměstka ministra spravedlnosti Sadika Rahímího.
Během protestů zemřelo přes pět set lidí, přibližně 20 000 lidí bylo zatčeno. Lidskoprávní organizace letos na jaře zaznamenaly nárůst poprav, které se v Íránu vykonávají veřejným oběšením na jeřábu.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.
