Zprávu o dohodě novinářům oznámila šéfka diplomacie Evropské unie Federica Mogheriniová po setkání s činiteli Británie, Číny, Francie, Německa, Ruska a Íránu na okraj Valného shromáždění OSN v New Yorku. Jenže hlasy diplomatů ze zákulisí hovoří o podstatně jiné realitě: Američany prakticky obejít nelze.
EU se společně s ostatními partnery pokusila dopad sankcí omezit a firmy chránit právním opatřením, které by ekonomické subjekty vyňalo z působení amerických sankcí. Podniky ale nemají dostatečnou jistotu, že uniknou pokutám nebo že neohrozí své aktivity v USA, pokud zůstanou v Íránu. „Budete-li obchodovat s nepřítelem USA, nebudete obchodovat s USA, nebudete mít přístup k americkému finančnímu systému,“ citovala agentura Reuters nejmenovaného činitele amerického ministerstva zahraničí.
Bezzubé evropské pokusy
Evropská komise navrhuje Evropské centrální bance, aby za íránskou ropu platila v eurech a obešla sankce USA. To je politicky ale příliš citlivé. Evropská investiční banka odmítla půjčovat společnostem působícím v Íránu kvůli obavám, že by tím ohrozila své šance získávat peníze z trhů v USA.
Paříž, Berlín, Londýn i Brusel nyní přemýšlejí o zavedení barterového systému, tedy o výměně íránské ropy za evropské zboží bez finančních transakcí. Vyhovovalo by to asijským odběratelům íránské ropy. „To je velmi komplikované a podle mne to může fungovat jenom v omezené míře,“ řekl ale vysoký evropský diplomat.
EU chce zabránit vytváření dojmu, že evropská politika je rukojmím amerického ministerstva financí. Předseda EK Jean-Claude Juncker navrhl posílit mezinárodní roli eura, což by mohlo umožnit platit za ropu na světovém trhu v eurech, ale ekonomové připomínají, že Čína bez úspěchu dlouho usilovala o totéž v souvislosti s jüanem.
USA tlačí na vyloučení Íránu z platebního systému SWIFT, usnadňujícího přeshraniční finanční transakce. USA sice nemají ve vedení SWIFT většinu, ale jejich administrativa může bankéřům pohrozit sankcemi. „Vytvoříte-li maximální tlak, tedy žádné výjimky, žádné umírněné pozice, žádné úniky, pak je to jenom otázka času,“ řekl francouzský zástupce.
Aspoň symbolicky
Evropa se snaží dát Íránu svými aktivitami najevo, že intenzivně usiluje o zachování svých investic v Íránu, aby Teherán přiměla zůstat u dohody. „Nejdůležitější v této chvíli je symbolika“ této aktivity; Berlín, Paříž ani Londýn „nemají politickou sílu ani čas na to, aby Íránu nabídly cokoli smysluplného a významného,“ soudí podle Reuters analytička z Chatham House Sanam Vakilová.
Írán čelí novým americkým sankcím od začátku srpna a zavedení dalších sankcí se očekává na podzim. Je to přímý důsledek květnového rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odstoupit od mezinárodní jaderné dohody s Íránem z roku 2015.
Írán se na základě této dohody zavázal omezit svůj jaderný program výměnou za zrušení části sankcí. Trumpovi mimo jiné vadilo, že dohoda se nevztahuje na íránský balistický program či na zapojení země do válek v Sýrii a Jemenu.
K odstoupení USA od dohody, kterou podepsaly také Británie, Francie, Rusko, Čína a Evropská unie, se již dříve kriticky vyjádřili její další signatáři a EU usiluje o to, aby zachovala obchod s Íránem. Teherán pohrozil, že od dohody odstoupí, pokud mu přestane přinášet ekonomické výhody plynoucí ze zrušení sankcí.
Spojené státy odstoupily od jaderné dohody letos v květnu:
