Agentura AP hovořila s několika aktivisty v íránském městě Sanandaj, v němž žijí převážně Kurdové, a které je mikrokosmem protestů, jež v posledních týdnech zmítají celým Íránem. Napětí v Sanandaji totiž v sobotu výrazně vzrostlo po zastřelení dvou demonstrantů. Mnoho dalších jich bylo zraněno, a v celém městě jsou neustále rozmístěné hlídky bezpečnostních složek.
Protesty, které vedou převážně ženy a mládež, se tak postupně změnily ze spontánních masových shromáždění v centrálních oblastech na rozptýlené demonstrace v obytných čtvrtích, školách, a také na univerzitách.
Jedna z absolventek univerzity, pětatřicetiletá Šaro, však uvedla, že i po třech týdnech hněv na úřady roste, a to navzdory krvavým zásahům, které si již vyžádaly desítky mrtvých a stovky zadržených. „Situace je zde napjatá a nestálá,“ řekla. „Čekáme jen na to, až se něco stane, je to jako časovaná bomba,“ dodala v rozhovoru s AP.
 |
Potlačování protestů přitom probíhá za pomocí všech prostředků, které vláda má. Bití, zatýkání, používání ostré munice i přerušování internetového připojení, to vše je na denním pořádku. Výpadky internetu komplikují protestujícím vzájemnou komunikaci. „Internet se s přestávkami vracel, často pozdě v noci nebo v pracovní době. Ale odpoledne, v době, kdy se mnozí scházeli k protestům, se rychle přerušil,“ vysvětlila Šaro.
Přesto demonstrace přetrvávají spolu s dalšími projevy „občanské neposlušnosti“, jako stávky obchodníků či troubení řidičů na tamní bezpečnostní síly.
Ostrá munice demonstranty neodradí
V prvních dnech zatýkala bezpečnostní služba demonstranty přímo na akcích, v posledních týdnech se však zaměřila zejména na známé aktivisty a organizátory protestů. Právnička Dunya uvedla, že patřila k malé skupině aktivistů za práva žen, která pomáhala protesty organizovat. „Téměř všechny ženy z naší skupiny jsou nyní ve vězení,“ dodala.
Ženy si stříhají vlasy a pálí hidžáby. Protesty v Íránu mají první oběti |
Během demonstrací bezpečnostní síly střílely do davu z granátometů, použily také slzný plyn a na motocyklech vjížděly do davů ve snaze je rozehnat. Všichni dotazovaní aktivisté uvedli, že byli svědky střelby. Íránské úřady to dosud popírají, a z případů, kdy bylo použití ostré střelby ověřeno, obvinily separatistické skupiny.
„Ujišťuji vás, že protesty tím ještě neskončily,“ uvedla však Šaro. „Lidé jsou rozzlobení, oplácejí policii způsobem, jaký jsem tu ještě neviděla.“
Hidžáb jako symbol
Hněv je nebývale hluboký. Za co vlastně demonstranti bojují? Konkrétně v Sanandaji se sešly tři faktory, které z města učinily půdu zralou pro protestní aktivity: historie kurdského odporu, rostoucí chudoba a dlouhá historie aktivismu za práva žen.
V Íránu přituhuje. Režim loví ženy bez hidžábů, nasadí také kamery |
Protesty nejsou definované podle etnických či regionálních hranic, přestože byly vyvolány v převážně kurdské oblasti, uvedla Tara Sepehri Farsová, výzkumná pracovnice organizace Human Rights Watch. „V tomto smyslu jsou velmi unikátní,“ řekla. S tím souhlasí i Nazanin Boniadiová, britsko-íránská aktivistka Amnesty International.
„Nikdy za 14 let práce při obhajobě lidských práv jsem nebyla svědkem takové deziluze a odporu vůči režimu této islámské republiky,“ řekla pro list The Guardian. „Zatímco Írán si na masové protesty každé desetiletí zvykl, ani studentské protesty v roce 1999, ani zelené hnutí v roce 2009, nebo ještě nedávno protesty z listopadu 2019, se co do horlivosti ani velikosti nevyrovnají těm současným,“ dodala.
Trump zvyšuje tlak na Írán. Obnovíme všechny staré sankce, pohrozil |
Írán navíc značně utrpěl v důsledku amerických sankcí a pandemie koronaviru. Obojí zdevastovalo tamní ekonomiku a podnítilo současnou inflaci. Momentálně pokračující vzdor a požadavky na změnu režimu tak představují pro islámskou republiku nejvážnější výzvu za poslední roky.
Demonstrace už zkrátka nejsou jen o hidžábu. „Lidé vycházejí do ulic s cílem změnit systém, který je po celý život omezuje a utlačuje,“ sdělil jeden z aktivistů v rozhovoru pro NRP. Hidžáb je však důležitým symbolem, jeho vymýcení je státem považované za existenční hrozbu.
Naše osobní pocity se musí přelít do ulic
Ve třetím týdnu, kdy se v zemi také otevřely univerzity, začali studenti pořádat malá shromáždění a připojili se k hnutí. Na sociálních sítích kolovala videa, na nichž se posmívají ředitelům škol.
Některé školačky si dokonce na ulici sundávají šátky a skandují: „Jednu po druhé nás zabijí, pokud se nespojíme.“ Afsanah, návrhářka oblečení, k tomu uvedla, že šátek nosí ráda. „Ale protestuji, protože to nikdy nebyla moje volba,“ řekla. „Jsem naštvaná a nemám strach. Jen je potřeba, aby se ten pocit přelil do ulic,“ dodala.
A girls' school in Iran brought a member of the IRGC-run Basij paramilitary to speak to students. The girls welcomed the speaker by taking off their headscarves & chanting "get lost, Basiji".
— Kian Sharifi (@KianSharifi) October 5, 2022
Teenage girls have been at the forefront of protests for days.pic.twitter.com/kvskgB8qas
Žena, život, svoboda
Nebývalé protesty odstartovala smrt dvaadvacetileté Mahsá Amíníové. Íránská náboženská policie ji zatkla proto, že měla prý špatně nasazený hidžáb. Později policie oznámila, že mladá žena ve vazbě utrpěla infarkt a skončila v nemocnici.
Smrt diktátorovi! Úmrtí ženy kvůli hidžábu vyhnalo do ulic tisíce Íránek |
Nejsilněji se protestovalo ve městě Sakíz v íránském Kurdistánu, kde se konal její pohřeb. Přítomní lidé všech věkových kategorií začali skandovat hesla, která se měla opakovat ve městech po celém Íránu: „Žena. Život. Svoboda.“
Jedna z žen, která agentuře AP poskytla rozhovor, uvedla, že se jí v roce 2013 stalo něco podobného. „Tehdy jsem se vydala s kamarádkou do hlavního města. Zadržela ji mravnostní policie, protože její abája neboli volný šat, který je součástí povinného oděvu, byl příliš krátký,“ uvedla.
Ženu tehdy převezli do stejného zařízení, kde později zemřela Amíníová, odebrali jí otisky prstů, a také musela podepsat prohlášení o vině. „Mohla jsem to být klidně já,“ řekla žena v rozhovoru pro AP.
Po pohřbu prý viděla, jak jedna starší žena udělala krok vpřed a jedním rychlým gestem si sundala šátek. „Cítila jsem, že je nutné, abych udělala totéž,“ dodala.
25. září 2022 |
