Clinton vyzval v Haidarábádu ke zvýšenému mezinárodnímu úsilí v boji proti nemocem, především proti syndromu získaného selhání imunity (AIDS), malárii a tuberkulóze.
Loni bylo v Indii zaznamenáno 70 procent všech případů obrny z celosvětového počtu 5000. Ještě před zavedením hromadného očkování bylo v roce 1988 ve 125 zemích světa na 350 tisíc nemocných touto chorobou.
V sobotu se Clinton přemístí do Pákistánu
V sobotu Clinton odletí na krátkou návštěvu do pákistánského Islámádádu. Tam má s představiteli vojenského režimu, především s jeho vůdcem Parvízem Mušarafem, jednat o otázkách jaderného zbrojení a jaderného potenciálu Pákistánu. Dále budou na programu jednání o možnosti řešení násilného konfliktu mezi Indií a Pákistánem o sporný himálajský Kašmír, na který násilnými akcemi prosazují nárok obě země.
Silnice budou hlídat ozbrojení policisté
V novinách se už objevila oznámení, že všechny silnice vedoucí z letiště do prezidentského paláce budou na několik hodin neprodyšně uzavřeny a všude budou hlídkovat vyzbrojení policisté. "Bude se to trochu podobat stavu částečného zákazu vycházení," podotkl jeden místní činitel.
Clinton poznává Indii jako turista (23. března)
Prezident USA Bill Clinton, který je na pětidenní oficiální návštěvě v Indii, věnoval čtvrtek 23. března návštěvě typické indické vesnice. Prezidentn s dcerou Chelsea a s doprovodem pobýval ve vesnici Náilá ve spolkovém státě Rádžasthánu, kde se seznamovali s vládním plánem na zlepšování hospodářských a sociálních podmínek venkovských žen.
Podle názoru odborníků je turistická část Clintonova pobytu v Indii "velice dobrá k tomu, aby nabral síly" před těžkými sobotními rozhovory s nejvyššími vojenskými představiteli
Pákistánu v čele s vůdcem Parvízem Mušarafem.
Ačkoli ještě nebyl stanoven přesný Clintonův program několikahodinové návštěvy v Islámábádu, má se za to, že prezident bude mít před sebou velice obtížné úkoly.
Rozhodně bude naléhat na Mušarafa, aby Pákistán obnovil rozhovory s Indií o sporný himálajský Kašmír, kde obě strany páchají násilnosti a o který v minulosti svedly už dvě ze tří vzájemných válek.
Složité bude zřejmě také jednání o ambiciózním jaderném programu Islámábádu, který ho využívá k vojenským účelům. Ve hře jsou také úvahy, že by americký prezident promluvil k pákistánskému národu v celostátně přenášeném televizním vystoupení.
Clinton přivezl peníze na ekologii
Americký prezident Bill Clinton vyzval při své návštěvě Indie k ochraně životního prostředí a oznámil nový projekt zaměřený na tzv. čistou energie v Indii, Nepálu a Bangladéši.
Prezidenta k pomoci přiměla mimo jiné i situace okolo proslulé indické hrobky Tádžmahal, která je ohrožená zplodinami z průmyslových podniků města Ágry na severu Indie.
"Jak dokazuje zkušenost se skvělým Tádžmahalem, nemůžeme ignorovat vliv člověka na životní prostředí," prohlásil Clinton.
Tádžmahal, který dal vystavět v letech 1632-35 císař Šáhdžahán jako hrobku své milované manželky Mumtáz Mahal, ohrožují zplodiny ze sléváren, z rafinérií a z automobilové dopravy. Na záchranu budovy z bílého mramoru se již přijaly určité kroky, jako je zákaz jízdy automobiiů spalujících benzín do blízkosti stavby, podporuje se taxislužba na elektrický pohon a začalo se zalesňování okolí. Tádžmahal stojí na břehu řeky Džamuny a ročně ho navštíví na 1,5 milionu lidí. Třetina z nich jsou cizinci.
Podle prezidenta je však nutné neustále pokračovat v úsilí o záchranu hrobky. "Nemohu se ubránit pomyšlení, že když kámen může být obětí zplodin, jaké škody mohou zplodiny napáchat na dětech," dodal.
Clinton oznámil nový projekt v hodnotě 50 milionů dolarů zaměřený na investice do tzv. čisté energie v Indii, Nepálu a Bangladéši a půjčku ve výši 200 milionů dolarů na ekologické programy v Indii. Oba státy podepsaly dohodu, která mimo jiné předpokládá, že Indie bude do roku 2012 vyrábět 10 procent energie z obnovitelných zdrojů.
Indie se zavázala k atomovému půstu
Indický premiér Atal Bihárí Vádžpéjí při návštěvě amerického prezidenta Billa Clintona slíbil, že jeho země nebude dál provádět zkoušky jaderných zbraní a účastnit se závodů ve zbrojení. Clinton zahájil pětidenní pobyt v nejlidnatější zemi světa v úterý 21. března.
"Vysvětlil jsem prezidentu Clintonovi důvody, které nás nutí zachovat si určitou malou část jaderných odstrašujících sil," řekl premiér v prohlášení po ukončení rozhovorů s prezidentem.
"Zároveň jsem opakoval naše pevné rozhodnutí neprovádět už další pokusné jaderné výbuchy, neúčastnit se déle závodů v jaderném zbrojení a nepoužít jako první jaderné zbraně proti jakékoli zemi."
Spojené státy se snaží přimět úhlavní asijské nepřátele, Indii a Pákistán, aby přestaly uskutečňovat jaderné zkoušky a zapojili se do globálního systému kontroly jaderných zbraní.
Indie zprostředkovatele nepotřebuje
Bill Clinton premiérovi nabídl, že USA zajistí zprostředkovatele pro urovnání sporu Indie a Pákistánu o hornatou oblast Kašmíru, o kterou od roku 1947 obě země svedly dvě ze tří válek. Podmínil to však souhlasem obou států.
Vádžpéjí to odmítl. "Shodli jsme se, že problémy mezi oběma zeměmi v této oblasti si musí mírovými prostředky vyřešit znesvářené strany samy."
Právě před dnešním zahájením jednání mezi Clintonem a Vádžpéjím v pondělí večer postříleli neznámí útočníci v sikhské vesnici Čati Singhpura Mattan v indickém Kašmíru 35 mužů. Šlo o první velký útok na sikhskou komunitu od vypuknutí muslimského islámského boje před deseti lety. Za léta bojů tu přišly o život tisíce lidí.
O kašmírské problematice chce americký prezident jednat i s pákistánskými představiteli. Má proto v plánu zastavit se na zpáteční cestě do Washingtonu 25. března na několik hodin v Islámábádu.
Přivítání Clintona
Clintona, kterého doprovázela dcera Chelsea, přivítali u prezidentského paláce indický prezident Kočeril Ráman Nárájanan a premiér Atal Bihárí Vádžpéjí. Uvítací ceremoniál se uskutečnil na slunci na nádvoří areálu z růžových a červených cihel.
Na Clintonovu počest bylo vystřeleno z děl 21 ran. Prezident poté vyslechl v přítomnosti čestné stráže hymny obou zemí a pak se prošel po červeném koberci kolem nastoupených vojáků.
Dalším bodem Clintonova programu je položení věnce v mauzoleu zakladatele moderní Indie a propagátora politiky nenásilí Mahátmy Gándhího.
