Raketa Agni 1 byla odpálena ze střelnice Čandípur na pobřeží Bengálského zálivu ve východoindickém svazovém státě Urísa.
"Zkouška byla úspěšná," řekl oficiální představitel indického ministerstva obrany o raketě s krátkým doletem kolem 800 kilometrů.
Střela je klíčovou součástí strategie indické obrany proti sousedům Číně a Pákistánu, kteří také mají jaderné zbraně.
"Test je dalším krokem v posilování schopnosti Indie použít zbraně hromadného ničení," prohlásil Udaj Bhaskar, zástupce ředitele indického Ústavu pro obranné studie a analýzy financovaného vládou.
Experti nepovažují za pravděpodobné, že nejnovější indický test podstatně zvýší napětí ve vztazích s Pákistánem, protože zkouška je považována za běžnou.
Také samotný Islámábád test bagatelizoval. "Není to neočekávaný vývoj. Jaderné a raketové ambice Indie jsou dobře známy," uvedlo v prohlášení pákistánské ministerstvo zahraničí.
Podle Pákistánu jsou zkoušky rakety Agni součástí pokračující politiky Indie nastolit v oblasti svou hegemonii.
"Takové testy odrážejí způsob myšlení Indie a mezinárodní společenství by si to mělo uvědomit," uvedl pákistánský ministr informací Šajch Rašíd Ahmad.
Obě země v roce 1998 provedly sérii podzemních jaderných zkoušek, které vyvolaly ve světe odsouzení.
Publikace Jane's Strategic Weapons System, vycházející v Londýně, odhadla, že Indie má 100 až 150 bojových hlavic a Pákistán 25 až 50.
Indie a Pákistán od roku 1947, kdy vyhlásily nezávislost, proti sobě vedly tři války. Loni se dostaly na pokraj dalšího ozbrojeného konfliktu kvůli sporu o himálajskou oblast Kašmír.
Intenzivní diplomatický tlak USA a dalších zemí ale napětí trochu uvolnil a obě země v říjnu souhlasily, že od společné hranice i v Kašmíru začnou stahovat statisíce vojáků.
